Barcelonské hrabství

Barcelonské hrabství (latinsky Comitatus Barcinonensis, katalánsky Comtat de Barcelona) vzniklo v důsledku rozpadu Španělské marky založené Karlem Velikým.

Barcelonské hrabství Comitatus Barcinonensis (la) ←  ←  801–1162  →  → vlajka znak
geografie Barcelonské hrabství (červeně) v rámci zemí Aragonské koruny
hlavní město:	Barcelona
obyvatelstvo
jazyky:	okcitánsko-románské (starookcitánština a starokatalánština), latina
náboženství:	chalkedonské-katolické (římskokatolické od 1054)
státní útvar
státní zřízení:	feudální dědičná monarchie
vznik:	801 – vznik Barcelonského hrabství
zánik:	1162 – vznik Aragonské koruny
státní útvary a území
předcházející: Španělská marka Córdobský emirát následující: Aragonská koruna Katalánské knížectví

Barcelona, od níž je odvozen název, byla od roku 803 jejím centrem. Hrabství tu bylo údajně založeno již roku 877/78, ale část území znovu ovládl Córdobský chalífát. Samostatnost získalo Barcelonské hrabství okolo roku 950. Následovaly výboje na jih, usnadněné rozpadem chalifátu.

Pyrenejský poloostrov od 8. do 11. století

Zároveň na počátku 12. století byly k hrabství připojeny i malé okolní státečky: hrabství Besalú (1111)a Cerdanya (1118). Od roku 1137 (resp. trvale od 1162) bylo Barcelonské hrabství spojeno personální unií s Aragonským královstvím, v jehož rámci se stalo základem nově vytvořeného knížectví Katalánie, s nímž pak sdílelo další osudy.