Hraběcí kaple (Jezeří)

Hraběcí kaple (lidově zvaná Čertova kaple) je nedostavěná pohřební kaple rodu Lobkoviců poblíž zámku Jezeří v okrese Most v Krušných horách. Kaple je od roku 1963 chráněna jako kulturní památka.[1]

Hraběcí kaple
Vnitřní prostor kaple
Místo
StátČesko Česko
Souřadnice50°33′8,28″ s. š., 13°30′7,56″ v. d.
Architektonický popis
Stavební slohbarokní architektura
Další informace
Kód památky43197/5-299 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Kaple se nachází na východním úpatí Jánského vrchu jihozápadně od zámeckého areálu u lesní cesty, která odbočuje vlevo ze silnice směřující na zámek Jezeří. Dříve okolo vedla zeleně značená turistická cesta z Dřínova k zámku.

V lese ve svahu nad kaplí se nachází menší výklenková kaplička, rovněž chráněná jako kulturní památka.[2]

Historie

Autorem barokní kaple byl italský architekt Andreas Altomonte (1699–1780). Výstavba začala v roce 1753, ale nebyla nikdy dokončena. Stavební kámen byl dovážen z kamenolomu na Salesiově výšině mezi Loučnou a Osekem. Střecha kaple se opakovaně zřítila a stavbu provázaly finanční těžkosti, což vedlo k jejímu opuštění.

Povalené sloupy u kaple

Stav

Stavba bez střechy s okrouhlým půdorysem a s předsíní má zachované pouze obvodové zdi. V sousedství kaple jsou uloženy sloupy, ze kterých měl vzniknout portikus. Na počátku 21. století byly pozůstatky kaple volně přístupnou ruinou se zničenou střechou, prolomenými stropy a zničenou fasádou. Podle kontrol z let 2012–2014 stav této kulturní památky, ohrožené vegetací a vandalismem, zůstával nezměněn.[3]

Pověst

Podle pověsti zůstala kaple nedokončená kvůli smrti stavitelů. Majitel zámku Jezeří Ferdinand Josef z Lobkowicz chtěl vybudovat kapli s trnem z Kristovy trnové koruny, ze které by se stalo poutní místo. Během stavby jej však usmrtil padající kámen. Jeho bratr Oldřich Felix z Lobkowicz ve výstavbě pokračoval, i on byl však smrtelně zraněn stromem pokáceným na stavební dříví. Klenbu kaple zničil ďábel v podobě velkého černého jelena. Nikdo z rodiny Lobkoviců se pak již nesnažil ve stavbě pokračovat a kaple zůstala nedokončena.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-14]. Identifikátor záznamu 155465 : kaple zvaná Hraběcí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-05]. Identifikátor záznamu 155098 : kaple výklenková. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  3. Seznam ohrožených nemovitých památek: kaple zvaná Hraběcí [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2014-12-18 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online.

Literatura

  • FOITSCHEK, Jan. Pověst o Hraběcí kapli. Kulturní kalendář Mostecka. 1966, čís. 3, s. 27–28.
  • KONEČNÝ, L. J. Tajemná zřícenina (Hraběcí kaple pod zámkem Jezeří). Kulturní kalendář Mostecka. 1965, čís. 12, s. 26.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.