Hotei

Jeho původ je možné hledat v čínském mnichovi Čhci Cch' (čínsky, Keiši japonské čtení) resp. přezdívaný Putaj (či Budai) podle stále přítomného plátěného pytle, či (Budaiši), který žil v desátém století našeho letopočtu (zemřel roku 916), teprve později začal být považován za vtělení bódhisattvy Maitréji, tedy světce, který je předurčen stát se příštím buddhou.

Hotei se stal přirozenou součástí buddhismu, taoismu a šintoismu hlavně díky excentrickému zenovému mnichovi, který žil za vlády čínské dynastie Liang. V současné době zdobí podobizna Hoteie mnoho chrámů, restaurací a amuletů, má obvykle podobu tlustého buddhistického mnicha. V Japonsku je Hotei považován za jednoho ze Sedmi bohů štěstí. V japonské mytologii je Hotei často popisován jako usměvavý stařík, který putuje světem, sleduje rušný život, hraje si s dětmi a vždy má pro ně v pytli nějakou sladkost.

• 
  Socha Budaie před pagodou v čínském Čchang-čou
• 
  Socha Budaie poblíž buddhistického chrámu ve Vietnamu
• 
  Typická socha Budaie ve Vietnamu
• 
  Socha Budaie v buddhistickém chrámu na Tchaj-waně
• 
  Socha Hoteie v japonském zenbuddhistickém chrámu Jōchi-ji
• 
  Hotei a bojující kohouti, malba slavného šermíře Mijamoto Musašiho
• 
  Socha Budaie z období dynastie Ming, 15. století
• 
  Hotei s dětmi a lampiony, Japonsko 19. století
• 
  Indická soška Budaie v čínském stylu
• 
  Malý Budai se zakrytými ústy v podobě dekorace či suvenýru

• Šest variant figurek smějícího se Buddhy:
• 
  štěstí
• 
  zdraví
• 
  štěstí s penězi
• 
  štěstí
• 
  přání (naděje)
• 
  ochrana (během cest)

• WINKELHÖFEROVÁ, Vlasta; LÖWENSTEINOVÁ, Miriam. Encyklopedie mytologie Japonska a Koreje. Praha: Libri, 2006. 176 s. ISBN 80-7277-265-1. S. 111. (česky)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hotei na Wikimedia Commons