Horský křišťál (Stifter)

Horský křišťál (v originále Bergkristall) je novela Adalberta Stiftera. Poprvé byla vydána v roce 1845, přepracovaná verze pak v roce 1853. Vyznačuje se podrobným popisem zobrazovaných skutečností, především přírodních. Celé dílo je také prodchnuto náboženskými motivy.

Horský křišťál
Autor	Adalbert Stifter
Původní název	Bergkristall, Cristallo di rocca, Cristal de roche, Rock crystal, Mäekristall, Horský křišt'ál, Suishô a Hôrny krištál'
Jazyk	němčina
Žánr	Erzählung
Datum vydání	1845 a 1853
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Novela vypráví příběh o sourozencích – chlapec Konrád a dívka Sanna (po matce Susanna) jsou dětmi ševce a barvířovy dcery Susanny. Švec pochází z vesnice jménem Gschaid (Rakousko). Zde se lidé navzájem znají, žijí v harmonii s přírodou a de facto se izolují od okolního světa. Jejich nejbližším sousedem je vesnice Millsdorf, odkud pochází barvířova rodina. Tato vesnice naopak pěstuje kontakty s okolím, zavádí techniku do tradičního hospodářství. Gschaid i Millsdorf leží v horském prostředí, ve dvou nedaleko od sebe vzdálených údolích. Protože švec s rodinou žije v Gschaidu a příbuzní Susanny v Millsdorfu, navštěvují se obě rodiny jen zřídka. Když Konrád trochu povyroste, je mu dovoleno, aby šel i se sestrou do Millsdorfu sám. Takto absolvují několik výprav, hlavní linií příběhu je ale jejich putování na Štědrý den. Ráno se zdá, že počasí bude nádherné – děti se tedy vypraví na cestu, poobědvají u babičky a rychle se vydají zpět. Cestou však přijde sněhová vánice, která je donutí strávit noc v jeskyni. Díky zásobám od babičky se jim ji podaří ve zdraví přečkat. Přestože sourozenci ztratili cestu, podaří se je skupině utvořené z obyvatel Gschaidu a Millsdorfu najít a vše končí šťastně. Tato událost obě vesnice sblíží a vylepší jejich dosavadní vztahy.