Horochiv

Horochiv (ukrajinsky Горохів, rusky Горохов, polsky Horochów, německy Horochiw), je hlavní město Horochivského rajónu v jižní části Volyňské oblasti na Ukrajině, asi 100 km severovýchodně od Lvova. Město je jedním z nejstarších historicky doložených sídel Volyně.

Horochiv
Горохів

znak
Poloha
Souřadnice50°29′58″ s. š., 24°45′54″ v. d.
Nadmořská výška213 m n. m.
Časové pásmoUTC+2 / UTC+3
StátUkrajina Ukrajina
OblastVolyňská
RajónHorochivský
Horochiv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha11,2 km²
Počet obyvatel9 134 (2018)[1]
Hustota zalidnění814,1 obyv./km²
Správa
Vznik1240
Oficiální webgorokhivrada.gov.ua
Telefonní předvolba3379
PSČ45700–45702
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žije zde přibližně 9 100[1] obyvatel.

Historie

Město bylo založeno v roce 1240. První písemná zmínka o tomto sídle je v Ipaťjevském letopise. Magdeburské právo bylo Horochivu uděleno v roce 1600.

Během první světové války v letech 1916–1917 Horochivem procházela fronta mezi rakousko-uherskou a ruskou armádou.[2]

V období druhé polské republiky mezi roky 1918–1939 byl Horochiv okresním městem. V roce 1937 zde žilo 7 800 obyvatel, z nichž 40 % tvořili Židé.

24. června 1941 město dobyla nacistická armáda. Ještě v tomto roce zde došlo k násilí na židovském obyvatelstvu. V srpnu 1941 donutilo gestapo a místní policie 300 Židů vykopat si vlastní hromadný hrob, než byli všichni zastřeleni a pohřbeni.

Nacisté v městě vytvořili židovské ghetto, které existovalo do 8. září 1942. Ten den bylo ghetto zlikvidováno a zastřeleno bylo okolo 3 000 obyvatel města.[3]

Během volyňského masakru v letech 1943–1944 se Horochiv stal útočištěm pro zhruba 1200 utečenců z okolních obcí. Nacisté z těchto lidí – převážně Poláků – vytvořili 150členný Schutzmannschaft, který spolupracoval s Banderovou Ukrajinskou povstaleckou armádou.[4]

Doprava, geografie

V městě je významná železniční stanice trati Lvov–Luck a zastavují tu autobusy na téže trase.

Horochivem protéká řeka Styr. Ve městě se nachází 200 let starý park s rozlohou 7 hektarů.

Významní rodáci

Jan Dzierżysław Tarnowski (1835–1894), polský politik

Reference
  1. Ukrajinská státní statistická služba: Počet obyvatel na Ukrajině k 1. 1. 2018. Kyjev. 11. června 2018. ISBN 978-966-8459-82-5. Dostupné online. [cit. 2019-06-15]
  2. ORŁOWICZ, Mieczysław. Ilustrowany przewodnik po Wołyniu: z 101 ilustracjami i mapką województwa. Luck: nakł. Wołyńskiego Towarzystwa Krajoznawczego i Opieki nad Zabytkami Przeszłości w Łucku, 1929. Dostupné online. (polsky)
  3. ALTMAN, Ilja. Холокост на территории СССР: Энциклопедия. Moskva: Научно-просветительный центр «Холокост», 2009. ISBN 978-5-8243-1296-6. S. 233. (rusky)
  4. SIEMASZKO, Władysław; SIEMASZKO, Ewa. Ludobójstwo dokonane przez nacjonalistów ukraińskich na ludności polskiej Wołynia 1939-1945. Varšava: von Borowiecky, 2000. ISBN 83-87689-34-3. S. 194. (polsky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.