Horní Lipovsko

Horní Lipovsko (na mapách též U Papírny, Na Lipovským, Lipovský mlýn) získalo jméno po Adamu Lipovském z Lipovic. Ten po konfiskaci dražíčského panství Janu Svatkovskému z Dobrohoště za účast v povstání zabavené statky roku 1623 za 5220 kop koupil a na jejich hranicích u Vltavy založil osadu.[1]

Horní Lipovsko patřilo v roce 1843 v rámci alodiálního panského velkostatku Dražíč (Dražice) do majetku Karla knížete z Parru.[2] Zde je uváděno jako část vesnice Vranov. V této době osadu tvořily čtyři konskripční čísla s mlýnem, pilou, papírnou a přívozem, ve kterých bydlelo osm obyvatel.[3]

Mlýn s pilou (dříve čp. 12, později čp. 13) prodal roku 1783 majitel panství svobodný pán z Támů Janu Mrzenovi, mistru mlynářskému z Tábora.[4] Mlynáři z rodu Mrzenů na mlýně hospodařili ještě v 80. letech 19. století, kdy je uváděna jeho majitelka Anna Mrzenová a stárek Antonín Omcirk, později vlastnící mlýn v Dolním Lipovsku.[5][6] Nejpozději v roce 1890 mění mlýn majitele, kterým se stal Josef Fähnrich.[7][8][9][10]

Papírna (čp. 13), která zde existovala již před rokem 1731,[11] byla v roce 1788 postoupena Karlu Holubovi.[4] Přestože ji koupil na základě emfyteutického práva, vzdala se vrchnost po jeho smrti předkupního práva a dům se živností zůstal jeho synu Antonínovi.[4] R. 1803 získala v osobě továrníka Josefa Frühstückera nového majitele.[4] V polovině 18. století papírna vyráběla kancelářský, hnědý a černý papír v nákladu až 50 balíků ročně. Zanikla krátce po roce 1851.[11]

Domek s právem převozním (čp. 10) koupil roku 1803 Jan Lidinský.[4] Rod Lidinských zde udržel živnost až do zatopení osady. Na přelomu 19. a 20. století zde postupně převáželi Jan Lidinský,[12][13][14] jeho syn Karel[15] a Karlova manželka Anna.[16]

Jižně od osady se na pravém břehu nacházela plavecká hospoda Na Zelené, přes řeku potom samota Řeřábek (Řežábek).[11]

První světová válka si vyžádala životy dvou lipovských obyvatel – Emanuela Hajského a převozníka Karla Lidinského.[17] Druhý jmenovaný je uveden i na pomníku padlým v Dražíči.

Lannův kříž u Vltavy

V pravotočivém zákrutu řeky byla propust v jezu nebezpečně založena po pravé straně. Když se zde na šífu plavil dne 2. července 1824 devatenáctiletý Vojtěch Lanna starší, plavec Jan Vodrážka z Purkarce nezvládl řízení, loď se rozlomila a budoucí podnikatel se začal topit. Zachránil jej až pohotový mládek Jan Mrzena.

Na paměť této události nechal Lanna na mramorovém podstavci s popisem události vztyčit litinový kříž.

Kvůli erozi břehu byl kříž v roce 1852 přenesen do Týna nad Vltavou a umístěn na dům v Horním Brašově čp. 13. Na Lipovsku na skále nad řekou následně vztyčili kříž nový.

Na Lothově mapě z roku 1847 je Horní Lipovsko zakresleno v hranicích historického Táborského kraje. Stejná místní příslušnost platila pro osadu i v době krajského zřízení v letech 1855–1862. Od roku 1948 až do svého zániku příslušela obec do Českobudějovického kraje.

Soudně spadala obec do okresu Bechyně.

Církevní správu vykonávala římskokatolická farnost Chrášťany s farním kostelem sv. Bartoloměje.

• CACÁK, František – RYBÁK, Jaroslav. Vltava v zrcadle dobových pohlednic. Pistorius & Olšanská, Příbram 2007. ISBN 978-80-87053-03-4
• ČÁKA, Jan. Zmizelá Vltava. 1. vyd. BAROKO & FOX, Beroun 1996. ISBN 80-85642-26-3; 2. vyd. Paseka, Praha 2002. ISBN 80-7185-491-3
• CHLEBORÁD, Arnošt. Popis okresu bechyňského. 1. vyd. Okresní záložna hospodářská, Bechyně 1928; 2. vyd. GARN, Brno 2013.
• PALACKÝ, František. Popis království českého. 1. vyd. Knihkupectví J. G. Kalve, Praha 1848; 2. vyd. PhDr. Ivo Sperát, Brno 2019.

• Vranov
• Vodní nádrž Orlík
• Vojtěch Lanna

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Lipovsko na Wikimedia Commons
• Horní Lipovsko na stránkách zanikleobce.cz
• Horní Lipovský mlýn na stránkách vodnimlyny.cz