Lothova mapa

Lothova mapa (původním názvem Mappa Králowstwí Českého) je mapa Čech, kterou vytvořil roku 1847 pražský kartograf Jan Loth (1816, Nymburk1899, Dundee). Součástí této mapy byl také plán hlavního města Prahy v tehdejším mohutném bastionovém opevnění včetně nejbližšího okolí.[1] Mapa má při měřítku cca 1 : 400 000 rozměry 800 x 950 mm. Grafické měřítko je uvedeno v dolnorakouských mílích. Na mapě je znázorněno dobové rozdělení do 16 krajů, silniční a železniční síť, sídla podle významu, naleziště nerostných surovin, školy, lázně, pošty atd.[2]

Mappa Králowstwí Českého

Tato mapa patří mezi jednu z prvních, na kterých se v 19. století začala objevovat čeština.[3] Ta se však objevila pouze u popisu světových stran a v nadpise, jinak byla mapa v němčině nebo se tituly objevovaly dvojjazyčně.[1] Mapa byla tištěna kamenotiskem ze čtyř desek, její rozměr je 879 x 1025 mm. Mapa i plán jsou ručně vybarveny a pro rozlišení městských čtvrtí je použito též různé šrafování.[4]

Tvorba mapy probíhala v období pozdního klasicismu, který se na rozdíl od předcházejícího období baroka nevyznačoval přílišnou zdobností. Na mapě lze přesto najít klasicky barokní zdobné prvky jako například baculatý andělíček držící kartuši nebo složitější zdobné rohy skládající se z oblých křivek.[5] Zdobné prvky mají symbolizovat krásu a bohatství české země.[4]

Plán Prahy

Plán Prahy

Zařazení podrobnějšího plánu hlavního města do mapy bylo zvykem tehdejších novodobých kartografů. Plán Prahy se nachází v severozápadním rohu mapy.[4] Jan Loth zpracoval dříve plán Prahy v měřítku 1 : 8 640 datovaný rokem 1845, který vycházel z katastrálního mapování.[2] Původní plán Prahy poté použil jako předlohu pro tvorbu plánu Prahy, který byl součástí mapy Čech datované rokem 1847.[4]

Budějovický kraj

Plán Prahy znázorňuje silniční síť i náměstí včetně podrobných popisků a znázornění významnějších budov nebo míst. Bylo možné jej skutečně využít pro orientaci v hlavním městě. Zobrazeno je i okolí pražských hradeb, které bylo dosažitelné do jedné hodiny. Mimorámové údaje obsahují statistické informace a uvádí seznam významných budov řazených podle čtvrtí – jejich poloha je určena arabskými a římskými číslicemi a malými a velkými písmeny pro dohledání v mapě.[4]

Další tvorba

Kromě mapy Čech vytvořil Jan Loth ještě mapy českých krajů: Boleslavského, Budějovického, Kouřimského, Prácheňského a Táborského.[2]

Reference

  1. GRIM, Tomáš. Představení nových přírůstků do ÚAZK. Staré mapy Česka [online]. 2014 [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: http://www.staremapyceska.cz/predstaveni-novych-prirustku-do-ustredniho-archivu-zememerictvi-a-katastru-v-praze
  2. GRIM, Tomáš, Plán Prahy na mapě Čech Jana Lotha. Geodetický a kartografický obzor: odborný a vědecký časopis Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Úradu geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky. Praha: Vesmír, květen 2010, roč. 2010, č. 5. ISSN 0016-7096. Dostupné z: http://archivnimapy.cuzk.cz/zemvest/cisla/Rok201005.pdf Archivováno 30. 10. 2014 na Wayback Machine
  3. PLÁNKA, Ladislav, Dějiny zeměměřictví: Vývoj české kartografie do roku 1918. (Studijní opory: VŠ Báňská-technická univerzita Ostrava),[online dokument] Brno: 2014. Dostupné z: http://igdm.vsb.cz/igdm/materialy/Historie_Cesko.pdf Archivováno 29. 10. 2014 na Wayback Machine
  4. VICHROVÁ, Martina. Topografické mapování KMA/TOMA - Nejstarší mapy českých zemí [online]. [cit. 2014-10-08]. Dostupné online. (čeština)
  5. Český jazyk a literatura: Klasicismus, preromantismus, osvícenství [online]. [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz/index.php?clanek=klasicismus-preromantismus-osvicenstvi
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.