Horní Hoštice

Horní Hoštice (něm. Ober-Gostitz, pol. Gościce Górne) je vesnice, která je částí města Javorník. Nachází se 4,5 km severozápadně od Javorníka na silnici do Bílé Vody.

Horní Hoštice
Kostel sv. Jana Nepomuckého, kulturní památka
Lokalita
Charaktervesnice
ObecJavorník
OkresJeseník
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměSlezsko
Zeměpisné souřadnice50°25′ s. š., 16°56′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel75 (2011)[1]
Katastrální územíHorní Hoštice, Hundorf (21,77 km²)
Nadmořská výška311 m n. m.
PSČ790 70
Počet domů32 (2011)[1]
Horní Hoštice
Další údaje
Kód části obce4677
Kód k. ú.604674
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Horní Hoštice se připomínají poprvé roku 1296, kdy zde bylo 9 lánů a zákupní fojtství. Nejpozději v 16. století se ves jako biskupské léno dostala do majetku města Pačkova (něm. Patschkau, pol. Paczków, nyní v Polsku), v jehož vlastnictví Horní Hoštice zůstaly až do konce patrimoniální správy roku 1850 a zdejší velkostatek až do II. světové války.[2]

Po zavedení obecního zřízení roku 1850 byly Horní Hoštice nejprve osadou obce Bílý Potok a teprve roku 1869 se staly samostatnou obcí. Roku 1963 však byly opět připojeny k Bílému Potoku a s ním se staly 1. ledna 1976 částí města Javorník.[3]

Většinu majetku bývalého hornohoštického panství tvořil rozsáhlý les na jihovýchodním svahu Borůvkové hory, darovaný městu Pačkovu již r. 1420 vratislavským biskupem Konrádem Olešnickým. Městu zůstal i po rozdělení Slezska r. 1742, kdy Pačkov připadl Prusku; ještě v meziválečném období činil výtěžek z 1979,75 ha jehličnatého lesa 25 % městských příjmů.

V březnu 1919 uvalilo ministerstvo zemědělství v Praze na panství Ober-Gostitz města Patschkau v Pruském Slezsku nucenou správu. Sestávalo z komplexu: obce Ober-Gostitz (Horní Hoštice), myslivny Hundorf, obce Weissbach (Bílý Potok) a obce Kamitz-Überschar (Kamenička). Celková výměra celého komplexu činila 1 986 ha.[4]

Když pak Pačkov roku 1947 přešel do polské správy, vznesla polská strana na jeho užívání nárok, zejména z důvodu jeho významu pro pačkovské dřevařské závody. V Československu byl však les považován za německý majetek a roku 1945 byl městu Pačkovu znárodněn (zůstal však spravován samostatně). Polsko uplatňovalo nároky Pačkova v rámci rozhovorů o hraničních úpravách mezi Československem a Polskem (na řešení této otázky bylo vázáno i uspořádání nároků Náchoda na zhruba 50 ha pozemků v okolí kladského města Chudoby - Kudowa-Zdrój. V roce 1949 se však československá i polská strana vzájemných nároků vzdaly. Polské ministerstvo lesnictví zejména shledalo, že by využívání lesa nebylo přínosné v důsledku hraničních překážek a mezinárodní úpravy obchodu dřevem a navíc by bylo v rozporu se státní lesnickou politikou.[5]

Součástí tohoto lesa, a součástí dnešní části obce Horní Hoštice, je katastrální území Hundorf, kde stávala myslivna. Zde se zřejmě ve 13. stol. nacházela obec Vysoká (něm. Hohendorf), zmiňovaná v letech 1267 a 1271 jako biskupské léno a později zaniklá. Myslivna zanikla po roce 1945.[6]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Horních Hoštic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[7]:

Rok186918801890190019101921193019391947195019611970198019912001
Počet obyvatel 567533509433423404394[p 1][p 2]37519423818115810393114[p 3]
  1. z toho: 352 Němců, 42 cizinců; 392 řím. kat., 2 bez vyzn.
  2. z toho: Horní Hoštice 390, Hundorf: 4
  3. z toho: Horní Hoštice: 114, Hundorf: 0

V Horních Hošticích je evidováno 47 adres : 36 čísel popisných (trvalé objekty) a 11 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 42 domů, z toho 22 trvale obydlených.

Pamětihodnosti

Fotogalerie
  • Soubor stavení
  • Dům se štítem
  • Křižovatka, dům je již v Polsku
  • Rozcestník
  • Křížek u kostela
  • Kaplička u silnice

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 861–862.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 157.
  4. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 22.03.1919, 14(70). s. 10.
  5. SZYMKOWICZ, P. Polsko-czechosłowacki konflikt graniczny na odcinku Śląska Opolskiego i Opawskiego w latach 1945-1947. Opole: [s.n.], 2002. S. 160–166.
  6. Hosák (2004), s. 856
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 34. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975.
  8. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010
  9. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, II. díl. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 42.
  10. Archivovaná kopie. smircikrize.euweb.cz [online]. [cit. 2010-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-07.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.