Horní Ředice

Správní území obce je osídleno od pravěku, což dokládají archeologické nálezy broušených kamenných nástrojů, používaných pravěkými lidmi v mladší či pozdní době kamenné, na blízkém kopci Hořánek (265 metrů). V oblasti Hořánku byly nalezeny i další objekty (pohřebiště z mladší a pozdní doby bronzové), nejmladší z nich pocházejí ještě z 13. století.

Založení středověkých Ředic souvisí s kolonizací rozsáhlého lesního komplexu, rozkládajícího se na jihovýchod od Hradce Králové až k Vysokému Mýtu. Dodnes jsou jeho pozůstatky v severovýchodní části okresu Pardubice výrazným zalesněným územím. Ředice dostaly tehdy název Hermansdorf. Již v polovině 14. století se objevuje také český název Ředice, původní název se poté zcela vytratil. První písemná zmínka o existenci vesnice (tehdy uváděné pod jménem Hermansdorf) pochází z roku 1336.

V průběhu 18. století se poprvé objevuje dělení Ředic na "Horní" a "Dolní" (pravděpodobně užíváno mnohem déle v běžné komunikaci vzhledem k protáhlému tvaru obce, mající v podstatě tvar jednořadé ulice o délce skoro 4 km). Toto oficiální rozdělení nalézáme v tzv. Tereziánském katastru z roku 1757. V polovině 19. století, kdy po zrušení poddanství zanikala stará panství a jejich vrchnostenská správa, se někdejší ves Ředice rozdělila na Dolní Ředice a Horní Ředice.

V severní části katastrálního území vznikla před rokem 1507 soustava rybníků, z nichž největší je Ředický rybník, nad ním leží menší Smílek a mezi nimi rybník Mordýř.

Ředický rybník měří 27,0 ha s objemem vody 250 tisíc m³. Rozkládá se na sever od vesnice na pravostranném přítoku Ředického potoka. Rybník Smílek s plochou 8,0 ha a objemem vody 60 tisíc m³ se nachází se nad rybníkem Mordýř. Odtok rybníka vede mezi zemědělskými pozemky. Poslední ze soustavy je rybník Mordýř, který má plochu 3,0 ha a objem vody 30 tisíc m³. Odtok rybníka protéká mezi zemědělskými pozemky. Pokud dojde k poruše nebo zničení hráze voda odteče po polích do Ředického rybníka.[3] Rybníky Smílek a Mordýř leží na území přírodní rezervace Žernov.

Přírodní rezervace Žernov je lesním komplexem původních dubohabrových lesů s příměsí lípy a dalších dřevin. Nejstarším dubovým porostům je 150 let. Chráněné území přírodní rezervace i s ochranným pásmem se rozkládá na ploše 312 hektarů. V chráněném území roste více než čtyři sta rostlinných druhů, například violka slatinná, kapradiník bažinný nebo řeřišnice bahenní. Z hub tu roste vzácná řasnatka fialovomléčná Oblast je významná i z ornitologického hlediska. Je bohatá na vodní ptactvo včetně zrzohlávky rudozobé či chřástala vodního. V lese hnízdí čáp černý. Lesní porosty organizačně přísluší lesnickému revíru Stéblová a Lesní správa Choceň. Nejvyšší bod přírodní rezervace leží 277 metrů.

Obec je velice aktivní, pořádá mnoho akcí jako například Dětský den, Den matek, oslava Nového roku, masopust, Ředický maraton a jiné. V obci se nachází základní škola s prvním stupněm. Ve vesnici se nachází dva tenisové kurty, jedno víceúčelové a dvě fotbalová hřiště, také dvě dětská hřiště a dva volně přístupné prostory s posilovacím náčiním. V obci se lze zapojit do řady kroužků, nejen pro děti, ale i pro dospělé, např. cvičení na míčích, aerobik, vyučování anglického jazyka pro malé, velké a dospělé a další aktivity. Je zde také knihovna, která se nachází ve druhém patře obecního domu. Knihovna má bezbariérový přístup.

Dominantou obce je kostel sv. Václava z roku 1857, u kterého je zachována starobylá dřevěná zvonice z roku 1729. Kostel je filiálním kostelem sousední římskokatolické farnosti v (sousedním) městě Holice.