Horná Strehová

Obec leží na jihovýchodním okraji Krupinské planiny v údolí řeky Tisovník, která protéká jihozápadní hranicí obce. Povrch území obce je rovinný až kopcovitý tvořený andezitickými tufy.

Na úbočích a v lesících rostou dubové, habrové a akátové lesní porosty.[2]

Obcí křižují silnice I/75 Lúčenec – Sládkovičovo II/591 Víglaš – Dolná Strehová.

Na území obce byly nalezeny fragmenty halštatské kultury a byla zde sídliště pilinské kultury a slovanské z období povelkomoravské.

Písemná zmínka o obci z roku 1493 uvádí název Zthergowa.[3] Další historické názvy jsou: v roce 1549 – Felsewstragowaa, 1582 – Feolsio Ztryhoua, 1573 – Folsó Stregowa, 1773 – Felső-Sztregova, Horne Strhare, 1786 – Felschő-Stregowa, Strehowa, 1808 – Felső-Sztregova, Horní Střehowá, 1863 – Felsőstregova, 1873 – Felsősztregova, 1920 – Horná Strehová.

V soupise papežských desátků z let 1332–1337 je uveden kněz z farnosti Stregova a v listině z roku 1338 je uvedeno, že kostel je zasvěcený Všem svatým. V záznamu o sporu o majetky je uveden i název Dolni Strehové (Alsoztregowa), to dokládá rozdělení Strehové na dvě části.[2]

Obec původně patřila rodu Abolovců, od roku 1327 Szécsényiovcům, následně k panství Divinskému. V 17. století byly majetky obce rozděleny mezi panství Divinské a Modrokamenské. V roce 1828 zde bylo 36 domů a 301 obyvatel.

Hlavní obživou bylo zemědělství.[2][3]

• Evangelický kostel z roku 1776, barokně-klasicistní jednolodní stavba s věží. Koncem 19. století upraven v neogotickém slohu. V interiéru je dřevěný malovaný strop.[2]