Horace Walpole

Narodil se jako třetí a nejmladší syn britského předsedy vlády Roberta Walpola a jeho manželky Catherine. Vzdělání získal nejprve na chlapecké internátní škole Eton College a pak na Univerzitě v Cambridgi v King's College.[3]

Horace Wakpole kolem roku 1741, autor obrazu Rosalba Carriera

Po absolvování univerzity se Walpole roku 1739 společně s básníkem Thomasem Grayem vydal na cestu po Evropě. Navštívili Francii, Švýcarsko a Itálii, kde se pohádali a jejich přátelství se až do roku 1745 přerušilo. Po návratu do Anglie roku 1741 byl Walpole zvolen do Dolní sněmovny britského parlamentu. Byl poslancem až do roku 1769, ale nikterak v politice nevynikl.[3]

Strawberry Hill House, autor obrazu Paul Sandby

Vedl pohodlný život bohatého šlechtice, protože díky svému otci vykonával dobře placené funkce ve státní správě, posléze po něm zdědil majetek a roku 1791 získal majetek i po synovi svého nejstaršího bratra, od kterého na něj také přešel titul hraběte z Orfordu. Sbíral starožitnosti a jihozápadně od Londýna v Twickenhamu si v letech 1749-1776 přestavěl v novogotickém slohu dům pojmenovaný Strawberry Hill House, čímž oživil gotický styl mnoho desetiletí před svými viktoriánskými následovníky. V domě měl dokonce vlastní tiskárnu pro podporu své literární činnosti. Jeho klasicistní současníci však považovali tento dům připomínající hrad za vyloženě barbarský.[4]

Jeho literární dílo je velmi různorodé. Je autorem pamětí z doby Jiřího II. a Jiřího III., rozsáhlé korespondence, různých pojednání (například o literatuře, malířství nebo rytectví), poezie i dvou divadelních her. Jeho nejznámějším dílem je román Otrantský zámek, považovaný za první gotický román. K jeho napsání jej údajně inspiroval sen, který se mu zdál ve Strawberry Hill v červnu roku 1764, o jakémsi starodávném zámku, kde se na horním konci velkého schodiště objevila obrovská ruka v brnění.[5]

V jednom svém dopise jako první použil slovo serendipita jako označení pro objevování věcí pomocí šťastné náhody a důvtipu, které nebyly původně hledány.[6]

Často se objevují názory, že Horace Walpole byl homosexuálního zaměření s poukazem na jeho zženštilost, silnou náklonnosti k Thomasovi Grayovi i jiným mužům a na to, že se nikdy neoženil.[7]

Knihovna ve Strawberry Hill House

Galerie ve Strawberry Hill House

• Some Anecdotes of Painting in England (1762, Některé anekdoty o malířství v Anglii), eseje
• Catalogue of Engravers who have been born or resided in England (1763, Katalog rytců, kteří se narodili nebo pobývali v Anglii).
• The Castle of Otranto (1764, Otrantský zámek), gotický román, tajuplný příběh odehrávající se na ponurém italském hradu v atmosféře zločinů a děsivých nadpřirozených úkazů.
• The Mysterious Mother (1768, Záhadná matka), tragédie.
• Historic Doubts on the Life and Reign of Richard III (1768, Historické pochybnosti o životě a vládě Riharda III.), esej, obrana krále Richarda III.
• Essay on Modern Gardening (1780, Esej o moderním zahradnictví).
• Hieroglyphic Tales (1785), šest povídek vyznačujících se exotikou a bizarními motivy.
• Memoirs of the Last Ten Years (1751–60) of the Reign of George II. (vydáno 1812).
• Reminiscences (vydáno 1818, Vzpomínky).
• Memoirs of the Reign of King George III., from his Accession to 1771 (vydáno 1845).
• Memoirs (vydáno 1851, Paměti).
• The Letters of Horace Walpole, Earl of Oxford (vydáno 1857), dopisy.
• Journal of the Reign of George III., from 1771 to 1783 (vydáno 1859)

• Otrantský zámek (1977), český krátký animovaný film, režie Jan Švankmajer.[8]

• Otrantský zámek. In: Anglický gotický román. Praha: Odeon 1970. přeložili Emanuel a Taťána Tilschovi.
• Otrantský zámek, Praha: Městská knihovna v Praze 2020, přeložili Emanuel a Taťána Tilschovi, elektronická kniha.