Honorius I.
Honorius I. byl římský papež (625 – 638), kterého Třetí konstantinopolský koncil (7. listopadu 680 – 28. února 681) odsoudil jako kacíře.
| Jeho Svatost Honorius I. | |
|---|---|
| 70. papež | |
 Honorius I. | |
| Církev | římskokatolická |
| Zvolení | 27. října 625 |
| Uveden do úřadu | 3. listopadu 625 (?) (konsekrace) |
| Pontifikát skončil | 12. října 638 |
| Předchůdce | Bonifác V. |
| Nástupce | Severinus |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | ? |
| Místo narození | Kampánie, Byzantská říše |
| Datum úmrtí | 12. října 638 |
| Místo úmrtí | Řím, Byzantská říše |
| Místo pohřbení | Bazilika svatého Petra |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Honoriovo kacířství je argumentem odpůrců dogmatu o papežské neomylnosti. Podle nich jde o důkaz, že učení o papežské neomylnosti je novotou, kterou prvotní církev nezastávala a kterou Západ o své škodě poškodil věrouku. Papež Lev II. potvrdil závěry koncilu, když odsoudil Honoria jako někoho, kdo profana proditione immaculatem fidem subvertare conatus est.
Text anathema
Ono bohumile objasnilo, že jsme povinni vyznávati dvě přirozené vůle nebo chtění a dvě přirozené činnosti ve vtěleném pro naše spasení jediném Pánu našem Ježíši Kristu, pravému Bohu; ty pak, kdož pravé dogma pravdy zvrátili a jedinou vůli a jedinou činnost v jediném Pánu Bohu našem Ježíši Kristu lidem ukázali, na soudu zbožnosti obvinilo jak Theodora (biskupa) Faranského, Kyra Alexandrijského, Honoria Římského, Sergija, Pyrra, Pavla, Petra, kteří byli představiteli církve v tomto městě, od Boha spaseném, Makarije, antiochijského biskupa, žáka jeho Štěpána a nerozumného Polychronije, tímto způsobem zachovávajíc nedotknutelným společné tělo Krista Boha našeho.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Honorius I. na Wikimedia Commons - Pravidla svatých Otců všeobecných sněmů
| Papež | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Bonifác V. |
625 – 638 Honorius I. |
Nástupce: Severinus |
