Holubinka nazelenalá

Holubinka nazelenalá (Russula virescens (Schaeff) Fr.) je jedlá houba z čeledi holubinkovitých z rodu holubinka.

Holubinka nazelenalá
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádholubinkotvaré (Russulales)
Čeleďholubinkovité (Russulaceae)
Rodholubinka (Russula)
Binomické jméno
Russula virescens
(Schaeff.) Fr.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Klobouk holubinky měří v průměru 5–15 cm. Je polokulovitý, uprostřed prohnutý, těsně přiléhající ke třeni. Barva klobouku je světle až šedavě zelená, někdy až šedavá, okrová či měděná. Typickým znakem houby je políčkově rozpraskaný klobouk, který z holubinky nazelenalé činí jednu z nejsnáze rozpoznatelných druhů holubinek.[1]

Lupeny houby jsou z počátku bílé, s přibývajícím stářím houby získávají smetanovou barvu a řídnou. Třeň je masitý, válcovitého tvaru o délce 3–9 cm. Dužnina houby je bílá a tíhne k rezivění. Je tuhá, nepalčivé chuti.[1][2]

Výtrusy jsou velké 8–10×7–8 µm,[2] skoro kulovité, síťkované, bezbarvé. Barva výtrusného prachu je bílá.[3]

Výskyt

Vyskytuje se od června do září až října v lesích všeho druhu. Dává přednost prosvětleným místům, často roste pod vysokými listnatými stromy. Je poměrně hojná, roste i v obdobích sucha.[1][3]

Použití

Holubinka nazelenalá je jedlá a velmi chutná houba, v kuchyni najde všestranné využití. Albert Pilát o ní dokonce hovořil jako o „nejchutnější a nejmasitější“ z holubinek.[2]

Reference

  1. SOCHA, Radomír; BAIER, Jiří; HÁLEK, Václav. Sbíráme holubinky aneb jak nasbírat houby, když nerostou hřiby. Praha: Aventinum, 2007. ISBN 80-86858-29-4. S. 40.
  2. PILÁT, Albert. Kapesní atlas hub. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964. S. 90.
  3. SMOTLACHA, Miroslav. Kapesní atlas hub. Praha: Ottovo Nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-7360-671-8. S. 226.

Literatura

  • SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno: Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 35.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.