Holubinka chromová
Holubinka chromová (Russula claroflava Grove) je houba z čeledi holubinkovitých. Někteří autoři ji pro její natrpklou chuť uvádějí jako nejedlou[2], jinde je uváděna jako jedlá, dobrá houba.[3][4] Starší plodnice bývají často červivé.[3]
Holubinka chromová | |
---|---|
Holubinka chromová | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | holubinkotvaré (Russulales) |
Čeleď | holubinkovité (Russulaceae) |
Rod | holubinka (Russula) |
Binomické jméno | |
Russula claroflava Grove 1888 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Synonyma
- Russula flava (Romell) Romell
- Russula constans Britzelm. 1885
- Russula decolorans var. constans (Britzelm.) P.Karst. 1926
- Russula ochroleuca var. claroflava (Grove) Cooke 1890
Vzhled
Makroskopický
Klobouk je pevný a tvrdý, v průměru 4–8 cm, v mládí polokulovitý s podvinutým okrajem, později plochý a ve stáří až vmáčklý. Pokožka klobouku je citrónově nebo chromově žlutá, poměrně silná, za vlhka lesklá a slizká, za sucha matná, do poloviny až do 2/3 slupitelná.
Lupeny jsou husté, krátce připojené, vidlené, křehké, zpočátku bělavé, v dospělosti máslově žluté, stářím a poraněním šednou.
Třeň je válcovitý, 4–9 cm dlouhý, 1–2 cm tlustý, v mládí plný a pevný, v dospělosti vatovitě vycpaný, podélně jemně vrásčitý, bělavý (bez fialových či červených tónů), ve stáří s šedavými žilkami. Poraněním a ve stáří šednoucí, dole na třeni někdy až černající.
Dužnina je bělavá, po rozkrojení a ve stáří se zabarvuje do šeda až černošeda. Vůně je nasládlá (medová), chuť je zejména v mládí trpká, slabě palčivá, poté obvykle mírná, nasládlá.
Mikroskopický
Výtrusy jsou 8-10 x 7-8 µm, oválné, ostnité. Výtrusný prach je máslově žlutý.
Výskyt
Roste v červenci až říjnu pod břízami (zejména bříza pýřitá a bříza nízká) a olšemi, se kterými tvoří mykorhizu, na vlhkých travnatých lesních plochách. Dává přednost kyselým půdám a vyšším, chladnějším polohám.
Nejčastější záměny
Podobná je jedlá holubinka odbarvená, která však roste výhradně pod jehličnany a taktéž jedlá, holubinka hlínožlutá, kterou lze odlišit podle široce připojených lupenů a podle toho, že roste převážně pod smrky, dále pak nejedlá, silně hořká, holubinka žlučová a taktéž nejedlá holubinka pružná.
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-24]
- Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 76. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8
- Holubinka chromová na Biolibu
- Holubinka chromová na Nahuby.sk
Literatura
- Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 73. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu holubinka chromová na Wikimedia Commons
- Holubinka chromová na Biolibu
- Holubinka chromová na Nahuby.sk
- Galerie holubinka chromová na Wikimedia Commons