Hokejkový graf

Koncept výzkumu historických klimatických dat z varev v jezerních usazeninách a z letokruhů vznikl ve 30. letech 20. století.[5] První, kdo přišel s myšlenou zkoumat teploty v minulosti byl Hubert Lamb, jeden z prvních paleoklimatologů, který publikoval výzkum na základě údajů z botaniky, z výzkumu historických dokumentů a meteorologických dat. Podle jeho výzkumů bylo období 1000–1200 teplé a bylo následováno studeným obdobím v letech 1500–1700. Teplé středověké období bylo označeno Středověká teplá perioda, studené období Malá doba ledová.[6]

Lambovy výzkumy byly základem "schematického diagramu" v První hodnotící zprávě IPCC z roku 1990. Bradley a Jones vyvinuli v roce 1993 metodu "Composite Plus Scaling" (CPS)[7], která byla použita ve většině pozdějších teplotních rekonstrukcí ve velkých měřítcích.[8] Jejich studie byly použity v Druhé hodnotící zprávě IPCC.

V roce 1998 vyvinuli Michael E. Mann, Raymond S. Bradley a Malcolm K. Hughes nové statistické techniky, které vyústili v práci MBH98[9] Výsledkem byl graf předpokládaných teplot od roku 1400 s vyznačením nejistot. Čím více do minulosti, tím byly nejistoty větší.[10] Jones nezávisle na této studii vytvořil rekonstrukci, která sahala 1000 let zpět[11] a o rok později Mann rozšířil svoji studii zpět až do roku 1000[1]. Tato je často citována jako pod zkratkou MBH99.

Upravená verze grafu ze studie MBH99 měla prominentní pozici v Třetí hodnotící zprávě IPCC spolu s grafem Jonese z roku 1998 a třemi dalšími rekonstrukcemi teplot jako podklad tvrzení, že na Severní polokouli byla 90. léta 20. století pravděpodobně nejteplejší dekáda a rok 1998 nejteplejší rok za posledních 1 000 let.[12] Graf se stal terčem útoků těch, kteří nesouhlasili s tvrzením IPCC, že oteplení na konci 20. století bylo výjimečné.[13] Toto bylo v době, kdy měl být ratifikován Kjótský protokol.

Jako reakce na studii MBH99 vyšel v časopise Climate Research článek autorů Soon a Baliunas,[14] který zjištění studie MBH99 popíral a ukazoval, že středověké teploty byly vyšší, než teploty na konci 20. století. Tento článek byl použit ve vystoupeních v americkém Senátu proti ratifikaci Kjótského protokolu.[15][16] Po vyjití článku (Soon a Baliunas)[14] vznikla diskuse o kvalitě článku, které měl podle některých základní metodologické chyby. Diskuse skončila tím, že hlavní editoři časopisu uznali, že recenzní proces časopisu selhal a vzdali svých funkcí.[17][18] Závěry studie MBH98 a MBH99 se ale dočkaly i další kritiky:

• V roce 2003 Stephen McIntyre a Ross McKitrick kritizovali data použitá v MBH98.[19]
• V roce 2004 publikoval Hans von Storch kritiku statistických metod, použitých ve studii MBH99. Zejména upozornil, že Mann podcenil velikost teplotních výkyvů a vymazal malou dobu ledovou z historie neprávem.[20] později však uznal, že ve skutečnosti tato nepřesnost má malý vliv.[21]
• V roce 2005 McIntyre a McKitrick publikovali další kritiku metodologie, použité ve studiích MBH98 a MBH99.[22] S jejich závěry někteří vědci nesouhlasili.[10][23]

Politické spory o globální oteplování vedly k ustavení panelu vědců v rámci Národního výboru pro vědu. Panel vedl Gerald North. Tento panel v roce 2006 konstatoval, že vzhledem k nepřesnosti měření je neprůkazné Mannovo tvrzení, že rok 1998 byl nejteplejší za tisíc let. Toto tvrzení bylo proto vypuštěno z příští zprávy klimatického panelu OSN (AR4, 2007). Panel poukázal na chyby v používání některých statistických metod. Panel podpořil názor, že je nejtepleji za 500 let, tedy nejtepleji od malé doby ledové.[24]

Předseda Výboru pro obchod a energetiku Sněmovny reprezentantů inicioval v roce 2006 vypracování tzv. Wegmanovy zprávy – tu vypracoval statistik Edward Wegman se svým studentem Yasminem H. Saicem a statistikem Davidem W. Scottem, z nichž nikdo neměl zkušenosti s klimatologií či jinými fyzikálními vědami.[25][26] Wegmannova zpráva byla zveřejněna 14. července 2006 ve Wall Street Journal[27] a posléze byla projednávána ve výborech Sněmovny reprezentantů koncem července 2006.[27][28] Zpráva nebyla řádně recenzována. Zopakovala tvrzení McIntyre a McKitricka o statistických chybách ve studiích MBH, ale nekvantifikovala, zda by oprava těchto chyb měla významnější vliv na výsledek zprávy.[28] Zpráva zahrnovala analýzu sociálních sítí, aby zpochybnila nezávislost recenzního procesů Mannových prací. Tato analýza sociálních sítí byla ale později zpochybněna a byly v ní dokonce nalezeny prvky plagiarismu.[29][30]

Čtvrtá hodnotící zpráva IPCC z roku 2007 uvádí 14 rekonstrukcí, z toho 10 pokrývá 1 000 let či více.[31]. Od té doby vzniklo 12 dalších rekonstrukcí, včetně Mann 2008.[32] V roce 2014 již existuje více než 25 různých studií, které s použitím různých statistických metod a kombinací proxy dat.[24][33]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hockey stick graph na anglické Wikipedii, Soon and Baliunas controversy na anglické Wikipedii a Wegman Report na anglické Wikipedii.