Hodoviz

Ves je poprvé písemně zmiňována v listině z roku 1169, kterou král Vladislav II. ves daroval manětínským johanitům. V roce 1422 byla ves zastavena Švamberkům, v roce 1454 zastavuje Hynek Krušina ze Švamberka se svým synem Bohuslav několik vsí včetně Hodovizu svému strýci Janu ze Švamberka na Rokycanech.

V roce 1654, kdy byla provedena generální vizitace daňových povinností (Berní rula), ves náleží do panství Manětín patřícímu Ferdinandu Rudolfovi hraběti Lažanskému. Ten panství zdědil v roce 1639 po Ester Mitrovské, rozené Lažanské z Bukové (panství získala jako konfiskát během třicetileté války). Berní rula uvádí v Hodovizi sedm sedláků osedlých a 1 grunt pustý takto: Matěj Maule, Jáchym Jansa, Ondřej Kupka, Jakub Půta, Jíra Kejkl, Šimon Maule, Beneš Buchtele a Jan Peschitschka. Výměry jejich polí byly od 35 do 60 strychů. Počet obyvatel v obci v roce 1651 byl 41 poddaných a 6 svobodných.

Hodoviz leží v údolí pravostranného přítoku Chladné, mezi kopci Hůrkou a Citeří, v nadmořské výšce okolo 490 m, 5 km jihovýchodně od Manětína. Na jihovýchodě sousedí s Pláněmi za údolím Osojenského potoka, na jihu s Osojnem, na jihozápadě s Hvozdem a na severovýchodě s Vladměřicemi. Severně od vsi jsou na Chladné rybníky Malý a Velký hodovizský rybník.

Velký hodovizský rybník leží na kraji lesa poblíž vsi. V minulosti sloužil ke koupání a vodním sportům pro obyvatele blízkých chat a rekreantů. V současné době^[kdy?] je rybník zarostlý a takřka zaplněný bahnem.

Přibližně 750 metrů severovýchodně od vesnice se na ostrožně nad přítokem Chladné nachází pozůstatky pravěkého hradiště zvaného Vyšohrad.[4]

• 
  rybník a dětské hřiště
• 
  hasičská zbrojnice
• 
  pomník obětem války