Hodoviz
Hodoviz (často uváděn jako Hodovíz, dříve též Hodovice[2]) je vesnice v severní části okresu Plzeň-sever, část obce Hvozd. Katastrální území zaujímá 577,43 ha a PSČ všech adres je 331 01. V roce 2011 zde trvale žilo 45 obyvatel.[3]
Hodoviz | |
---|---|
náves | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Hvozd |
Okres | Plzeň-sever |
Kraj | Plzeňský kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°57′18″ s. š., 13°16′35″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 45 (2011)[1] |
Katastrální území | Hodoviz (5,77 km²) |
PSČ | 331 01 |
Počet domů | 20 (2011)[1] |
Hodoviz | |
Další údaje | |
Kód části obce | 50229 |
Kód k. ú. | 650226 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Ves je poprvé písemně zmiňována v listině z roku 1169, kterou král Vladislav II. ves daroval manětínským johanitům. V roce 1422 byla ves zastavena Švamberkům, v roce 1454 zastavuje Hynek Krušina ze Švamberka se svým synem Bohuslav několik vsí včetně Hodovizu svému strýci Janu ze Švamberka na Rokycanech.
V roce 1654, kdy byla provedena generální vizitace daňových povinností (Berní rula), ves náleží do panství Manětín patřícímu Ferdinandu Rudolfovi hraběti Lažanskému. Ten panství zdědil v roce 1639 po Ester Mitrovské, rozené Lažanské z Bukové (panství získala jako konfiskát během třicetileté války). Berní rula uvádí v Hodovizi sedm sedláků osedlých a 1 grunt pustý takto: Matěj Maule, Jáchym Jansa, Ondřej Kupka, Jakub Půta, Jíra Kejkl, Šimon Maule, Beneš Buchtele a Jan Peschitschka. Výměry jejich polí byly od 35 do 60 strychů. Počet obyvatel v obci v roce 1651 byl 41 poddaných a 6 svobodných.
Přírodní poměry
Hodoviz leží v údolí pravostranného přítoku Chladné, mezi kopci Hůrkou a Citeří, v nadmořské výšce okolo 490 m, 5 km jihovýchodně od Manětína. Na jihovýchodě sousedí s Pláněmi za údolím Osojenského potoka, na jihu s Osojnem, na jihozápadě s Hvozdem a na severovýchodě s Vladměřicemi. Severně od vsi jsou na Chladné rybníky Malý a Velký hodovizský rybník.
Velký hodovizský rybník leží na kraji lesa poblíž vsi. V minulosti sloužil ke koupání a vodním sportům pro obyvatele blízkých chat a rekreantů. V současné době[kdy?] je rybník zarostlý a takřka zaplněný bahnem.
Pamětihodnosti
Přibližně 750 metrů severovýchodně od vesnice se na ostrožně nad přítokem Chladné nachází pozůstatky pravěkého hradiště zvaného Vyšohrad.[4]
Galerie
- rybník a dětské hřiště
- hasičská zbrojnice
- pomník obětem války
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Hodoviz. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Díl jedenáctý. S. 443.
- Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 249.
- ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Hodovíz, s. 81–82.
Literatura
- BUKAČOVÁ, Irena; FÁK, Jiří; FOUD, Karel; PROCHÁZKA, Zdeněk. Severní Plzeňsko. II = Pilsen Nord. II. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1997. 227 s. ISBN 80-901877-5-7.
- Doskočilová, Marie: Berní rula – svazek 23, kraj Plzeňský, díl I., Praha 1952
- Kočka, Václav: Dějiny politického okresu Kralovického, Díl 2. Soudní okres manětínský (1932)
- Palacký, František: Popis království českého, 1848
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hodoviz na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Hodoviz v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Smírčí kříže v okolí Hodovizu[nedostupný zdroj]