Hodek HK-101

Nápad na vývoj dvoumotorového sportovního letounu dostal český podnikatel a nadšený letec Vincenc Hodek při přeletu rumunských hor v jednomotorovém stroji Zlín Z-XII. Svou myšlenku Hodek dále rozpracoval roku 1939 po návratu z aerosalonu v Bruselu. Vše však zkomplikovala německá okupace a vypuknutí druhé světové války. Utajený ilegální vývoj letounu byl zahájen roku 1942. Hodek se svým spolupracovníkem ing. Stanislavem Křížem[2] navrhli projekt HK-1, ze kterého po dalších úpravách vznikl typ HK-101.[3] Označení HK znamenalo Hodek-Kříž.[4]

V květnu 1945 Hodek požádal ministerstvo dopravy o souhlas se stavbou tří prototypů svého letounu. Vývoj však pokračoval ve velmi obtížných podmínkách, neboť na podzim 1945 byl téměř veškerý letecký průmysl zestátněn a Hodkova továrna na letecké přístroje zůstala prakticky jediným soukromým podnikem v tomto oboru. Vývoj letounu ji navíc stál nemalé prostředky.[5]

Výroba prototypu (imatrikulace OK-BOB, přezdívaný „Bobík“) a dílů pro lámací zkoušky po válce začala v pronajaté dílně Rapidbetonu v Praze na Libeňském ostrově. Model a technické výkresy HK-101 byly vystaveny roku 1946 na prvním poválečném Pařížském aerosalonu. Větší pozornost však letoun nevzbudil.[3] Prototyp byl dokončen roku 1947 a přemístěn na letiště v Klecanech. Aby se letoun dostal z malé dílny, musela být částečně rozebrána jedna její stěna.[3] Zkušebního programu se ujal pilot Jan Kaucký, bojující za války v řadách 310. čs. stíhací perutě RAF.[6] S letounem poprvé vzlétl 4. září 1947. Během záletu, kterému byli přítomni ministr dopravy Ivan Pietor a přednosta leteckého odboru ministerstva dopravy brigádní generál Vilém Stanovský,[2] stroj prokázal dobré vlastnosti a výkony.[6] Pilot však doporučil zvětšit ocasní plochy.[4]

O tři dny později Kaucký provedl povedenou letovou ukázku HK-101 na mezinárodním leteckém dni v Praze-Ruzyni, čímž pro stroj získal značnou pozornost veřejnosti a tisku.[6] Ozvali se i první zahraniční zájemci. Kritické připomínky se týkaly mimo jiné stísněného prostoru kabiny, horšího výhledu ze zadní sedačky a chybějící radiostanice.[4]

Mezitím se však radikálně změnila politická situace. V lednu 1948 byla Hodkova firma znárodněna a začleněna do národního podniku PAL (Vincenc Hodek byl po komunistickém převratu ze svého podniku propuštěn).[5] Zkoušky prototypu pokračovaly v Leteckém výzkumném ústavu v Praze-Leňanech, který jej pro pokračovací výcvik nadřazoval Avii C-2.[6] Stavba druhého prototypu byla převedena do továrny Aero. Druhý prototyp (OK-COB) poprvé vzlétl v červenci 1949. Pro Aero však letoun nebyl prioritou, vývoj se zpomaloval, až byl v říjnu 1949 zastaven. Oba prototypy byly po nějaké době zlikvidovány.[4] Ve sbírkách Vojenského historického ústavu se dochovala část celokovové kýlové plochy s logem firmy a podpisem Ing. Stanislava Kříže.[6]

HK-101 byl celokovový dvoumístný dvoumotorový letoun s jednoduchou SOP, záďovým zatahovacím záďovým podvozkem a pevným ostruhovým kolečkem. Poháněly jej dva řadové invertní čtyřválce Walter Minor 4-III, každý o výkonu 105 koní.[3] Motory roztáčely kovové dvoulisté na zemi stavitelné vrtule Letov.[6] Byl to nejrychlejší sportovní letoun postavený po druhé světové válce v Československu a, nepočítáme-li za sportovní cvičné letouny Avia XLE-10 (1950), Letov XLA-54 (1950) a proudové stroje Aero L-29 Delfín a Aero L-39 Albatros, je jím dodnes.[1]