Hod ha-Šaron

Jedna z hlavních tříd v Hod ha-Šaron

Leží v Šaronské planině v nadmořské výšce 45 metrů, cca 15 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu, v metropolitní oblasti Guš Dan. Je součástí územně souvislého pásu městského osídlení aglomerace Tel Avivu, který na severní straně pokračuje městy Ra'anana a Kfar Saba, na západní straně městem Herzlija, na jihozápadě Ramat ha-Šaron a na jižní straně městem Petach Tikva. Jihovýchodně od města protékají vádí Nachal Hadas a Nachal Kana. Torza původní zemědělsky využívané krajiny se zachovala pouze na západní straně, kde oddělují Hod ha-Šaron od Herzlije, a na jihu, podél toku řeky Jarkon. Na severní straně města pak leží mošav Kfar Malal – formálně stále zemědělské vesnické sídlo, byť téměř souvisle začleněné do městské aglomerace.

Město je napojeno na četné dálniční a silniční dopravní tahy v aglomeraci Tel Avivu.

Po severním okraji města, na pomezí Hod ha-Šaron, Ra'anany a Kfar Saby, byla trasována nová dálnice číslo 531 a podél ní i železniční trať Tel Aviv – Ra'anana. Jsou na ní zde železniční stanice Ra'anana darom (v provozu od roku 2018) a dále železniční stanice Kfar Saba Nordau (otevřena roku 2003) a železniční stanice Hod ha-Šaron Sokolov (v provozu od r. 2006). Hod ha-Šaron leží v oblasti s hustým osídlením, v naprosté většině židovským. Menší sídla izraelských Arabů se nacházejí pouze na východním okraji aglomerace Tel Avivu, cca 5 kilometrů odtud (města Džaldžulija nebo Kafr Kasim).

Hod ha-Šaron vznikl v roce 1964 sloučením čtyř do té doby samostatných obcí Magdiel, Ramatajim, Kfar Hadar a Ramat Hadar. Šlo o původně zemědělské obce založené ve 20. a 30. letech 20. století a specializující se zejména na pěstování citrusů (dodnes připomínané ve znaku města). Magdiel a Ramatajim byly založeny ve 20. letech v rámci Čtvrté aliji, která sice byla tvořena převážně městskými přistěhovalci, ale vznikla i některá venkovská zemědělská sídla.[4]

Nově vzniklá obec Hod ha-Šaron pak získala statut místní rady, tedy menšího města a v roce 1990 byla povýšena na městskou radu, tedy velké město. Navzdory populaci blížící se 50 000 se Hod ha-Šaron definuje jako největší „venkovské město“ v Izraeli. Zhruba polovina zastavěné plochy města je tvořena individuálními rodinnými domky a hustota zalidnění je v tomto městě nejnižší ze všech měst v oblasti Šaronské planiny. Zástavba města zároveň netvoří souvislou plochu, ale jednotlivé původní obce, jejichž sloučením vzniklo nynější Hod ha-Šaron, si uchovávají samostatnou urbanistickou strukturu. Mezi těmito jednotlivými částmi města existují rozsáhlé volné a parkové plochy. Podíl ploch veřejné zeleně a individuální zástavby má podle územního plánu zůstat zachován i v následujícím rozvoji města.[5] Ve městě fungují základní i střední školy, dále právnická vysoká škola Ša'arej Mišpat (שערי משפט) založená v roce 1995.[5]

Hod ha-Šaron je město se smíšenou populací, tedy složenou ze sekulárních i nábožensky orientovaných obyvatel, přičemž ale sekulární obyvatelé převažují.[6] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – cca 46 300 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 47 100 osob).[3]

Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2017 zde žilo 61 100 lidí.[2] K roku 2025 by město mělo podle plánů místní radnice dosáhnout populace 80 000.[5]