Hladová stéla

Hladová stéla je text v hieroglyfech nalezený na Seheilu, ostrově na Nilu poblíž Asuánu, který vypráví o sedmiletém období sucha a hladomoru za vlády faraona Džosera. Stéla byla pravděpodobně vytvořena někdy za vlády Ptolemaiovců (332–31 př. n. l.).

Hladová stéla

Popis stély

Stéla je ze žuly. Nápis je psán v hieroglyfech a obsahuje 42 sloupců. Horní část stély zobrazuje 3 egyptské bohy: Chnum, Satis a Anuket. Před nimi stojí faraon Džoser, předávaje obětiny. Středem prochází trhlina, která zde byla již v době vytváření stély. Některé části stély jsou poškozené, tudíž je několik částí textu nečitelných.[1][2]

Text

Příběh se odehrává v 18. roce vlády Džosera. Král je znepokojený, protože se země již sedm let zmítala v hladomoru, nilské záplavy nepřicházely. Text popisuje, jak Egypťané trpí v důsledku sucha a zoufalí porušují zákony. Džoser žádá o pomoc kněze pod dohledem vysokého lektorského kněze Imhotepa. Král chce vědět, kde se narodil bůh Nilu Hapi a který bůh na onom místě bydlí.

Imhotep se rozhodl prozkoumat archivy chrámu ḥwt-jbṯt („Chrám sítí“), který se nachází v Hermopoli a je zasvěcen bohu Thovtu. Informuje krále, že záplavy ovládá bůh Chnum z Elefantiny ze pramene na ostrově, kde bůh bydlí. Imhotep okamžitě cestuje na místo v egyptštině jbw. V Chnumově chrámu zvaném „Radost života“ se Imhotep očistí, modle se k Chnumovi o pomoc a nabízí mu „vše dobré“. Po chvíli usne a ve snu Imhotepa přivítá Chnum. Na konci snu Khnum slibuje, že bude znovu zaplavovat Nil. Imhotep se probudí svůj sen si ihned zapíše. Poté se vrací k Džoserovi, aby řekl králi, co se stalo.

Král je potěšen a vydává dekret, ve kterém nařizuje kněžím, zákonníkům a dělníkům, aby obnovili Chnumův chrám a dávali mu opět pravidelně obětiny.[1][2]

Od počátečního překladu a přezkoumání francouzským egyptologem Paulem Barguetem v roce 1953 byla nabyla hladová stéla velkého zájmu. Jazyk použitý naznačuje, že lze dílo datovat do Ptolemaiovského období, snad k vládě Ptolemaia V. (205–180 př. n. l.). Egyptologové jako Miriam Lichtheim a Werner Vycichl navrhují, že jej vytvořili místní Chnumovi kněží. Různé náboženské skupiny v Egyptě během dynastie Ptolemaiovců bojovaly o moc a vliv, příběh hladové stély mohl tedy sloužit jako prostředek legitimace moci Chnumových kněží nad oblastí Elefantiny.[1][2][3][4]

Ze začátku se předpokládalo, že příběh souvisí s biblickým příběhem v Genesis 41, kde se také objevuje sedmiletý hladomor. Novější výzkumy ukázaly, že hladomor trvající 7 let byl společným motivem téměř pro všechny kultury Blízkého východu: mezopotámská legenda také hovoří o sedmiletém hladomoru a ve známém Eposu o Gilgamešovi, kde bůh Anu předvídá sedmiletý hladomor. Další egyptský příběh o dlouhotrvajícím suchu se objevuje v takzvané „knize chrámu“. Starověký text informuje o králi Neferkasokarovi (2. dynastie), který za své vlády čelí sedmiletému hladomoru.[1][5][6][7]

Hladová stéla je jedním z pouhých tří známých nápisů, které propojují jméno Džeser se jménem Netjerikhet. Poskytuje proto užitečné důkazy pro egyptology a historiky, kteří se podílejí na rekonstrukci královské chronologie Staré říše.[3][4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Famine Stela na anglické Wikipedii.

  1. Miriam Lichtheim: Ancient Egyptian Literature: The Late Period. University of California Press, Berkeley 2006, ISBN 0-520-24844-9, page 94-100.
  2. P. Barguet: La stèle de la famine à Séhel. Institut français d'archaéologie orientale - Bibliothéque d'étude Paris, volume 34. Cairo 1953
  3. William W. Hallo & K. Lawson Younger: The Context of Scripture: Monumental inscriptions from the biblical world. Brill, Leiden 2002, ISBN 90-04-10619-7, page 352–356.
  4. Werner Vycichl, Gábor Takács: Egyptian and Semito-Hamitic (Afro-Asiatic) studies: in memoriam W. Vycichl. Brill, Leiden 2004, ISBN 90-04-13245-7, page 13–19.
  5. Joachim Friedrich Quack: Ein ägyptisches Handbuch des Tempels und seine griechische Übersetzung. In: Zeitschrift für Papyrologie und Epigraphik; vol. 119; Rudolf Habelt, Bonn 1997, page 297–300.
  6. C. H. Gordon: Before the Bible: The common background of Greek and Hebrew civilization; in: Orientalia, vol. 22; 1953, page 79–81.
  7. Shaul Bar: A letter that has not been read: dreams in the Hebrew Bible. Hebrew Union College Press, Michigan 2001, ISBN 0-87820-424-5, page 58 & 59.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.