Hinsbergova reakce

Hinsbergova reakce je organická reakce, která slouží k rozlišení primárních, sekundárních a terciárních aminů. Provádí se promícháváním vzorku aminu s benzensulfonylchloridem za přítomnosti hydroxidu sodného nebo hydroxidu draselného. Primární amin vytvoří rozpustnou sulfonamidovou sůl; z ní se okyselením získá sulfonamid, který vytvoří sraženinu. Sekundární amin vytvoří přímo sulfonamid. Terciární amin nezreaguje, ovšem nerozpustí se. Po přidání zředěné kyseliny se přemění na rozpustnou sůl.[1]

Terciární aminy reagují s benzensulfonylchloridem za mnoha různých podmínek, test je tak vypovídající pouze při uvážení rychlosti reakce, koncentrací, teploty a rozpustnosti.[2]

Reakci objevil Oscar Hinsberg v roce 1890.[3][4]

Průběh reakce

Aminy fungují jako nukleofily, které reagují s benzensulfonylchloridem a nahrazují v něm atom chloru. Sulfonamidy vznikající z primárních a sekundárních aminů jsou prakticky nerozpustné a vysráží se:

C₆H₅SO₂Cl + 2 RR'NH → C₆H₅SO₂NRR' + [RR'NH₂⁺]Cl⁻

U primárních aminů (R' = H) dochází k deprotonaci vytvořeného sulfonamidu a tvorbě ve vodě rozpustné sulfonamidové soli (Na[C₆H₅SO₂NR]):

C₆H₅SO₂N(H)R + NaOH → Na⁺[C₆H₅SO₂NR⁻] + H₂O

Terciární aminy vyvolávají hydrolýzu sulfonylchloridové funkční skupiny, což také umožňuje tvorbu rozpustných solí:

C₆H₅SO₂Cl + R₃N + H₂O → R₃NH⁺[C₆H₅SO −
3 ]

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Benzensulfonylchlorid na Wikimedia Commons
Popis laboratorního postupu: science.csustan.edu

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hinsberg reaction na anglické Wikipedii.

"The systematic identification of organic compounds" 4th ed. by Ralph L. Shriner, Reynold C. Fuson, and David Y. Curtin. John Wiley & Sons, Inc., New York, 1956. DOI:10.1002/jps.3030450636 and more recent editions.
C. R. Gambill. Benzenesulfonyl chloride does react with tertiary amines. The Hinsberg test in proper prospective. Journal of Chemical Education. S. 287. Bibcode 1972JChEd..49..287G.
O. Hinsberg: Ueber die Bildung von Säureestern und Säureamiden bei Gegenwart von Wasser und Alkali, in: Ber. Dtsch. Chem. Ges. 1890, 23, 2962–2965; DOI:10.1002/cber.189002302215
O. Hinsberg, J. Kessler: Ueber die Trennung der primären und secundären Aminbasen, in: Ber. Dtsch. Chem. Ges. 1905, 38, 906–911; DOI:10.1002/cber.190503801161

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] "The systematic identification of organic compounds" 4th ed. by Ralph L. Shriner, Reynold C. Fuson, and David Y. Curtin. John Wiley & Sons, Inc., New York, 1956. DOI:10.1002/jps.3030450636 and more recent editions.

[2] C. R. Gambill. Benzenesulfonyl chloride does react with tertiary amines. The Hinsberg test in proper prospective. Journal of Chemical Education. S. 287. Bibcode 1972JChEd..49..287G.

[3] O. Hinsberg: Ueber die Bildung von Säureestern und Säureamiden bei Gegenwart von Wasser und Alkali, in: Ber. Dtsch. Chem. Ges. 1890, 23, 2962–2965; DOI:10.1002/cber.189002302215

[4] O. Hinsberg, J. Kessler: Ueber die Trennung der primären und secundären Aminbasen, in: Ber. Dtsch. Chem. Ges. 1905, 38, 906–911; DOI:10.1002/cber.190503801161