Hesperornis

Hesperornis ("západní křídlo") je rod jednoho z vývojově nejstarších potápivých ptáků. Žil v období pozdní křídy, asi před 83 až 78 miliony let, na území Severní Ameriky.[1]

Hesperornis
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 83,5 až 78 miliony let
Rekonstrukce kostry potápějícího se druhu H. regalis
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
ŘádHesperornithes
ČeleďHesperornithidae
RodHesperornis
Marsh, 1872
Typový druh
Hesperornis regalis
Marsh, 1872
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Hesperornis měl zakrnělá křídla a byl plně uzpůsoben životu ve vodě, vesloval pod hladinou pomocí silných nohou. Na souši se nejspíš pohyboval jen těžkopádně. Dosahoval délky kolem 140[2] až 180 cm a hmotnosti asi 24 až 25 kg.[3][4] Měl ještě stále zuby, které mu sloužily k lovu ryb. Způsobem života tak připomínal potáplice, ačkoli s nimi nebyl nijak blízce příbuzný. Podobným rodem byl Parahesperornis.[5]

Některé fosilní objevy (tibiotarzus s rýhami po zubech) ukazují, že se tito vodní ptáci stávali obětí mořských predátorů, například pozdně křídových žraloků.[6]

Historie

Název Hesperornis znamená doslova „západní pták“, protože většina známých fosílií pochází z amerického Středozápadu (někdejší Velké vnitrozemské moře). Jako první popsal tento druh v roce 1872 americký paleontolog Othniel Charles Marsh. Podobné formy nelétavých specializovaných praptáků z období pozdní křídy byly od té doby objeveny na mnoha místech světa.[7]

Hesperornis na zastaralé obrazové rekonstrukci Heinricha Hardera (asi 1916)

Odkazy

Reference
  1. Alyssa Bell and Luis M. Chiappe (2022). The Hesperornithiformes: A Review of the Diversity, Distribution, and Ecology of the Earliest Diving Birds. Diversity. 14 (4): 267. doi: https://doi.org/10.3390/d14040267
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  4. Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
  5. Bell, A. and L.M. Chiappe (2020). Anatomy of Parahesperornis: evolutionary mosaicism in the Cretaceous Hesperornithiformes (Aves). Life, 10: 62. doi: 10.3390/life10050062
  6. Kenshu Shimada and H. Douglas Hanks (2020). Shark-Bitten Hesperornithiform Bird Bone from a Turonian (Upper Cretaceous) Marine Deposit of Northeastern South Dakota, U.S.A. Transactions of the Kansas Academy of Science, 123(3-4): 414-418. doi: https://doi.org/10.1660/062.123.0310
  7. Tomonori Tanaka, Yoshitsugu Kobayashi, Kenji Ikuno, Tadahiro Ikeda & Haruo Saegusa (2020). A Marine Hesperornithiform (Avialae: Ornithuromorpha) from the Maastrichtian of Japan: Implications for the Paleoecological Diversity of the Earliest Diving Birds in the End of the Cretaceous. Cretaceous Research, Article 104492. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104492

Literatura
  • Fox, R. C. (1974). "A middle Campanian, nonmarine occurrence of the Cretaceous toothed bird Hesperornis Marsh". Canadian Journal of Earth Sciences. 11 (9): 1335–1338. doi:10.1139/e74-127.
  • Reynaud, F. (2006). "Hind limb and pelvis proportions of Hesperornis regalis: A comparison with extant diving birds". Journal of Vertebrate Paleontology. 26 (3): 115A. doi:10.1080/02724634.2006.10010069.
  • Larry D. Martin; Evgeny N. Kurochkin; Tim T. Tokaryk (2012). "A new evolutionary lineage of diving birds from the Late Cretaceous of North America and Asia". Palaeoworld. 21 (1): 59–63. doi:10.1016/j.palwor.2012.02.005.
  • Chinsamy A, Martin, Larry D. & Dobson, P.; Martin; Dobson (1998). "Bone microstructure of the diving Hesperornis and the volant Ichthyornis from the Niobrara Chalk of western Kansas". Cretaceous Research. 19 (2): 225–235. doi:10.1006/cres.1997.0102
  • Alyssa Bell, Yun-Hsin Wu & Luis M. Chiappe (2018). Morphometric comparison of the Hesperornithiformes and modern diving birds. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2017.12.010
  • Tomonori TANAKA & Yoshitsugu KOBAYASHI (2018). Hesperornithiformes: the Origin and Evolution of the Cretaceous Diving Birds. Japanese Journal of Ornithology. 67: 57-68. doi: https://doi.org/10.3838/jjo.67.57
  • Laura E. Wilson (2019). A Bird's Eye View: Hesperornithiforms as Environmental Indicators in the Late Cretaceous Western Interior Seaway. Transactions of the Kansas Academy of Science. 122 (3-4): 193-213. doi: https://doi.org/10.1660/062.122.0302

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.