Herten

Herten je město v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Je šestým největším městem okresu Recklinghausen ve vládním obvodu Münster. Leží v severní části průmyslové oblasti Porúří přibližně pět kilometrů západně od Recklinghausenu, s nímž sousedí. V blízkosti Hertenu se rozkládá několik dalších měst, severně leží Marl, na západě sousedí Herten s Gelsenkirchenem a na jihu se rozprostírá město Herne. Město je známo především díky zdejšímu vodnímu zámku z červených cihel a také městskou částí Westerholt, kde se nachází množství historických zděných domků. V roce 2013 zde žilo přes 60 tisíc obyvatel.

Herten
Vodní zámek z červených cihel

znak
Poloha
Souřadnice51°36′ s. š., 7°7′48″ v. d.
Nadmořská výška75 m n. m.
StátNěmecko Německo
spolková zeměSeverní Porýní-Vestfálsko
vládní obvodMünster
okresRecklinghausen
Administrativní dělení9 městských částí
Herten
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha37,33 km²
Počet obyvatel60 582 (2013[1])
Hustota zalidnění1623 obyv./km²
Správa
StarostaUlrich Paetzel (SPD)
Oficiální webwww.herten.de
Adresa obecního úřaduKurt-Schumacher-Str. 2
45699 Herten
Telefonní předvolba05 5 62 020
PSČ45699, 45701
Označení vozidelRE, CAS, GLA
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o dnešním městě pochází z roku 1050, kdy bylo zmíněno pod názvem Herthene v listině opatství Werden an der Ruhr. Kolem roku 1350 byli zmíněni páni z Hertenu jako majitelé stejnojmenného hradu. Ve středověku bylo město součástí kolínského kurfiřtství. Zámek Herten sloužil později jako sídlo místodržitele arcibiskupství v Kolíně nad Rýnem. Mezi lety 1844 až 1856 byl Herten spravován Recklinghausenem, roku 1857 se však osamostatnil jako samosprávné sídlo. Do roku 1872, kdy v okolí města započala těžba černého uhlí, mělo sídlo vesnický charakter. S příchodem industrializace došlo také k růstu zdejší populace. Vzhledem k velké poptávce pracovní síly přesídlila do oblasti řada Poláků, Čechů a Slovinců a Herten se tak rozvinul v hornické město. Roku 1882 zde byly instalovány první petrolejové lampy, součást veřejného osvětlení. V roce 1900 zde byla otevřena plynárna a 10. května 1901 byla do provozu uvedena tramvajová doprava. K 1. dubnu 1926 byly k městu přičleněny obce Ebbelich, Disteln, Langenbochum a Scherlebeck, které dříve spadaly správně pod Recklinghausen. Počet obyvatel tak vzrostl z 19 tisíc na 35 tisíc a město se rozrostlo z plochy 1500 hektarů na 2900 hektarů. V dubnu 1936 získal Herten oficiálně status města a 8. června téhož roku přijal městský znak. V průběhu druhé světové války bylo ve městě poškozeno přibližně 16 % zástavby a zničeno bylo 145 domů. Během náletů byly mimo jiné poškozeny například radnice a zdejší vodní zámek. Další rozvoj průmyslu po druhé světové válce vedl k růstu obyvatelstva, a tak roku 1961 žilo v Hertenu přes 52 tisíc obyvatel. 1. ledna 1975 byly v rámci regionální územní reformy k městu přičleněny obce Westerholt a Bertlich.

Partnerská města

Galerie
  • Zámek Westerholt
  • Důlní šachta
  • Ulice s historickými domky v centru města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herten na německé Wikipedii.

  1. Einwohnerzahlen im Regierungsbezirk Münster [online]. Information und Technik Nordrhein-Westfalen, 2013-12-31 [cit. 2014-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-18. (německy)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.