Hermann Gödel-Lannoy

Působil jako dvorní rada a statkář ve Vídni.[1]

Jeho otcem byl úředník krajského úřadu Franz Salis Gödel. Hermann vystudoval gymnázium v Mariboru a potom studoval práva na Univerzitě ve Štýrském Hradci, Padovské univerzitě a Vídeňské univerzitě, kde byl promován na doktora práv a filozofie.[3] Působil pak ve státních službách v Dalmácii. V roce 1848 byl jmenován okresním soudcem v Koperu, roku 1850 radou finanční prokuratury v Terstu. Potom přešel do Pešti a od roku 1854 pracoval na finanční prokuratuře v Prešpurku. V roce 1858 přešel na finanční prokuraturu do Benátek.[2]

Během války v roce 1866 se účastnil tažení jižní rakouské armády a byl vyjednavačem mezi arcivévodou Albrechtem a italskou vládou.[2] Za zásluhy během této války mu byl udělen Řád železné koruny. Později byl povýšen do baronského stavu.[3]

Po válce se vrátil na finanční prokuraturu, nyní v Dolních Rakousích. Do penze odešel roku 1880,[2] podle jiného zdroje až roku 1882. Při té příležitosti obdržel Císařský rakouský řád Leopoldův. V Mariboru si postavil velký palác. Od roku 1843 byla jeho manželkou Clementine von Sirk, dcera soudního prezidenta Karla von Sirka. Měli tři děti, které ale zemřely v mládí. Baron Gödel-Lannoy proto adoptoval svého synovce[3]

Byl politicky aktivní. Od roku 1878 byl poslancem Štýrského zemského sněmu za kurii venkovských obcí, obvod Maribor.[3] Roku 1884 se stal náměstkem zemského hejtmana (předsedy sněmu a zemské samosprávy).[2]

Působil taky jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii venkovských obcí v Štýrsku, obvod Maribor, Slovenske Konjice, Slovenj Gradec atd. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1885.[4] V říjnu 1879 se stal druhým místopředsedou Poslanecké sněmovny Říšské rady.[5] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako baron Hermann Gödel-Lannoy, druhý místopředseda poslanecké sněmovny a statkář, bytem Vídeň.[6] Na Říšské radě předsedal železničnímu a imunitnímu výboru. Zasadil se o výstavbu železniční trati Celje–Dravograd.[2]

Po volbách roku 1879 se uvádí jako slovinský národní poslanec.[7] Ohledně jeho etnicity se ale zdroje rozcházejí. V předvolebním přehledu v roce 1879 uvádí český tisk, že byl navržen do Říšské rady slovinským volebním výborem, přičemž baron Gödel-Lannoy při této příležitosti prohlásil, že je rodem Slovinec.[8] V roce 1882 je ale v témže listu zmiňován jako Němec, třebaže zastupuje slovinský volební obvod.[9] Slovinský biografický lexikon ho uvádí jako politika nominovaného slovinskou národní konzervativní stranou, který byl sice primárně orientován provládně, ale byl Slovincem.[2] Na Říšské radě patřil do konzervativního Hohenwartova klubu (tzv. Strana práva), jenž sdružoval německorakouské i neněmecké konzervativce a federalisty.[10][3] V roce 1890 se ovšem už uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.[11]

Zemřel náhle v květnu 1892 na srdeční mrtvici. Pohřeb se konal v Mariboru za velké účasti veřejnosti.[3]