Hermína Škodová

Rodinná vila Hahnenkammových od Moritze Hinträgera

Narodila se do rodiny Johanna Hahnenkamma, bohatého majitele plzeňských domů, pivovaru, cihelny a povoznictví, a jeho ženy Marie, rozené Mirwaldové. Johann Hermínin dědeček Václav Mirwald se později stal spoluzakladatelem a předsedou správní rady Měšťanského pivovaru v Plzni. Otec Johann ve věku Hermíniných pěti let náhle zemřel na infarkt a vedení rodinných podniků převzala Marie Hahnenkammová.

Ta nechala roku 1866 vystavět podle návrhu později slavného vídeňského architekta Moritze Hinträgera luxusní rozsáhlou vilu na vznikající křižovatce u Ferdinandovy třídy, kam se celá rodina přestěhovala. Hlavní příjmy rodiny pocházely tehdy především z vaření piva značky Hahnenkekamma.  

Emil Škoda, Hermínin manžel, veleúspěšný a ambiciózní průmyslník

V nejvyšším patře domu si pronajal kancelář Emil Škoda, syn majetného lékaře Františka Škody a novopečený majitel plzeňských strojních závodů – kancelář mu zde díky teprve rostoucí zástavbě umožňovala výhled na továrnu. Zde se s Hermínou seznámili a okolo roku 1870 se zasnoubili. Tomu nepřál Hermínin děd Václav Mirwald, který Škodovi nedůvěřoval a viděl v něm nerozvážného prospěcháře. V roce 1871 spolu Hermína Hahnenkammová a Emil Škoda uzavřeli sňatek. Škoda díky značnému vyženěnému pomohl vzchopit svůj podnik a zároveň použil peníze z věna k investicím do Škodových závodů, které díky tomu mohl modernizovat a začít tak svou veleúspěšnou éru.

Hrob Hermíniných rodičů, Johanna a Marie Hahnenkammových, na Mikulášském hřbitově

Své děti svěřovala přímá a přísná Hermína Škodová do péče německých vychovatelek, bděla také nad vzděláváním a přípravou jediného syna Karla na převzetí vedení jedné z největších strojírenských podniků v Rakousku-Uhersku. Veškerý chod domu zajišťovalo služebnictvo, Hermína pak ráda hostila manželovy obchodní partnery v jejich domě. Vzhledem ke svému rodinnému postavení patřila do nejvyšších vrstev tehdejší měšťanské společnosti Plzně i celého mocnářství.

Hermína ovdověla roku 1900, Emil Škoda zemřel náhle 9. srpna toho roku ve vlaku poblíž Selzthalu ve Štýrsku [1] cestou z ozdravného pobytu. Byl pochován do bohatě zdobené hrobky na Mikulášském hřbitově v Plzni. Dědicky byla část majetku rodiny Hahnenkammů převedena na tři dcery, syn Karel se stal dědicem strojírenského závodu a nastoupil do jeho čela. Vilu Škodových rodina prodala roku 1903.

Hermína Škodová zemřela 20. srpna 1912, pravděpodobně v Plzni, ve věku 59 let a byla pochována ve výstavní kamenné hrobce na plzeňském Ústředním hřbitově nedaleko hřbitovního kostela svatého Václava. Hrobku vytvořila známá kamenická firma Jan Cingroš.

Hrobka rodiny Hermíny von Škoda na Ústředním hřbitově v Plzni (vystavěla firma Jan Cingroš)

Škodovým se narodily děti Josefina (1872–1936, provdaná von Stepski), Johanna (1874–1952, provdaná Wesselá) Hermine (1876–1966, provdaná Lauerová) a Karel (1878– 1929, dvakrát ženatý).

• Archiv rodiny Škodů
• Životopis rodiny Škodů
• Zmínka v historii firmy Škoda