Herbert Silberer

V roce 1914 napsal Silberer knihu o vztahu mezi moderní psychologií, mystikou a esoterickými tradicemi (zejména západními, křesťanskými jako je hermetismus, alchymie, rosencruciánství a zednářství): Probleme der Mystik und ihrer Symbolik ( Problémy mystiky a její symbolismus)). Mnoho poznatků, které Silberer nabídl, zejména do souvislosti mezi alchymistickým zobrazením a moderní psychologií, bylo podobné těm, které poprvé představil Carl Jung ve své knize „Psychologie nevědomí“ v roce 1911. (Tato kniha byla později uvedena v práci „Symboly proměny“ ). Jung dále rozvinul tyto poznatky ve své klíčové práci „Psychologie a alchymie“ v roce 1944 a za svůj výzkum připsal Silbererovi. Jak Jung, tak Silberer zahrnuli psychické jevy, které Freud interprertoval ve prospěch svých teorií sexuality jako převládajícího faktoru a příčiny psychických poruch. Freudovu interpretaci odmítal jeho spolupracovníci Jung a Silberer, což bránilo většímu porozumění kořenů psychických poruch. Spíše než pochopením příčin, je většina pacientů léčena léky, potlačujícími symptomy, které se mohou znovu objevit s intenzitou. Silberer spáchal sebevraždu téměř po 9 letech po rozchodu s Freudem tím, že se oběsil 12. ledna 1923. Jung popsal ve své autobiografii „Vzpomínky, sny a obrazy“, jaký dopad měla Freudova ignorance, což zapříčinilo otřes jeho psychiky protože věřil, že má ve Freudovi chápajícího přítele.

Silberer byl první, kdo se pokusil o symbolickou, psychologickou a psychoanalytickou interpretaci alchymistického textu. Rozšiřuje tak oblast interpretace psychoanalýzy a tvoří most k jungiánské symbolice, archetypální interpretaci snů a jejich symbolismu k procesu individuace.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Herbert Silberer na Wikimedia Commons
• Práce Herberta Silberera v projektu Gutenberg