Henryk Reizes

Pocházel z židovské rodiny. Vystudoval gymnázium ve Lvově. Před první světovou válkou vydával ve Lvově list Przegląd Poniedziałkowy. Byl městským radním ve Lvově.[2] V době svého působení v parlamentu se uvádí jako redaktor ve Lvově.[5][3]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1911, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 33.[6] Po volbách roku 1911 byl na Říšské radě nezařazeným poslancem.[6][2] V roce 1918 založil spolu s poslancem Ernestem Breiterem Radikálně demokratickou stranu východní Haliče.[4]

Za první světové války v roce 1914 organizoval pomoc pro židovské běžence v Haliči, kteří prchali před ruskou invazí. Když v roce 1915 rakousko-uherská armáda opětovně dobyla Lvova, zaslal otevřený dopis ruskému ministru zahraničních věcí Sergeji Dmitrijeviči Sazonovi, ve kterém kritizoval protižidovské činy ruské armády.[2]

Veřejně a politicky činným zůstal i v meziválečném období. Od roku 1919 do roku 1927 byl poslancem polského Sejmu (do roku 1922 ústavodárný Sejm).[1] Roku 1919 byl do Sejmu vybrán coby bývalý poslanec Říšské rady. Mandát ale fakticky nevykonával. V řádných volbách roku 1922 kandidoval za formaci Komitet Zjednoczonych Stronnictw Narodowo-Żydowskich. Byl pak členem židovského klubu na Sejmu. Náležel mezi stoupence národní židovské orientace (tedy Židů coby samostatného národa), ale nepatřil mezi sionisty.[2]

Z politiky se stáhl kvůli onemocnění srdce a přesídlil do Vídně. Zemřel v listopadu 1931 v sanatoriu ve Vídni na srdeční chorobu.[4]