Hemiola

Princip hemioly spočívá ve vložení trojdobého rytmického celku do dvoudobé rytmické struktury, či opačně. Tzn. v rámci třídobého rytmu vzniká hemiola složením tří dvoudobých taktů do dvou třídobých taktů neboli do jednoho velkého třídobého taktu.

Hemioly se v notovém zápisu nijak zvlášť neoznačovaly, proto bylo nutné umět je vyčíst z kontextu. Hemioly vznikly z pravidelného taktového přízvuku jako výsledek odchylky následujícím způsobem:

³/₄ takt

${\displaystyle >--|>--|>--|>--|>}$

s hemiolou

${\displaystyle >--|>--|>->|->-|>}$

Akcentem v polovičním rozestupu vzniká jediný nadřazený ³/₂ takt, čímž dochází k elegantnímu zpomalení hybnosti taktu. Tento efekt se často objevuje v barokních kadencích, především v závěru frází courantových částí skladby. Hemioly se objevují také v ⁶/₄- nebo ⁶/₈ taktu.

Příklad zobrazení hemioly:

V renesanci se hemiola často označovala kolorováním resp. začerněním noty v tehdy běžném ³/₁ taktu (označení ³/₂ není v tomto případě označením taktu).

Tato figura je ovšem známa také v hudebních rytmech jiných kultur i částí světa. V různých variacích se vyskytuje např. v druhu flamenca (zvaného bulerías) a v mnoha podobách se vyskytuje také latinskoamerické hudbě.

Jiného interpretačního způsobu použil Leonard Bernstein v písni "America" z muzikálu West Side Story, kde se nachází v ústředním motivu (navozující dojem duolového rytmického schématu, po němž následuje triolový rytmus) Přehrát:

• Ferdinand Hirsch: Wörterbuch der Musik, Pawlak-Verlag, ISBN 3-88199-397-5, S. 202

• Synkopa

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hemiola na Wikimedia Commons