Červ

Výraz červ označuje v hovorové češtině drobného živočicha s protáhlým měkkým tělem bez kostí a bez končetin. Výrazem „červi“ lze v hovorové češtině myslet např. larvy některých druhů hmyzu s proměnou dokonalou (typicky larvy žijící v ovoci, houbách, mase, výkalech atd.).

Mouční červi jsou larvy potemníka moučného

Nepřesně bývá výraz užíván k označení mnohoštětinatců již neužívaným „mnohoštětinatí červi“.

Vermes
Klasifikace živočišných druhů dle C. Linného (1735). Vermes jsou VI. třídou

Červi (Vermes) byl biologický taxon (zpravidla kmen) zahrnující takřka všechny mnohobuněčné živočichy nepatřící mezi houbovce, láčkovce, měkkýše, členovce a obratlovce (vše v dřívějším pojetí). Taxon[pozn. 1] zavedl Carl Linné ve svém díle Systema naturae v r. 1735 pro všechny bezobratlé kromě členovců[pozn. 2]; tehdy tedy ještě obsahoval i měkkýše. Postupně z taxonu začaly být vyčleňovány samostatné kmeny (v 19. století např. Jean-Baptiste Lamarck vyčlenil ostnokožce a kroužkovce v tehdejším smyslu). Ve 20. století byla díky objevu nových živočišných druhů a srovnávacím fylogenetickým studiím (ještě dávno před molekulárními metodami) odhalena nepřirozenost i takto zúženého seskupení a taxon „červi“ přestal být systematickými biology používán. Do druhé poloviny 20. století tak přetrval jen výjimečně, a to z pedagogických důvodů v některých učebnicích se zjednodušujícím podáním systému živočišné říše.

V dnešním systému spadají zástupci bývalých červů (Vermes) do kmenů:

Vedle toho se ustálil užší smysl:

Helminthes
Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides)

Pojem červi (Helminthes) se ustálil pro červy parazitující na člověku, zvířatech a rostlinách. V tomto smyslu se používá i v současné medicíně a parazitologii,[1] viz např. helmintóza.[2]

Červ neboli helmint je mnohobuněčný organismus patřící do kmene ploštěnci (Platyhelminthes) nebo hlístice (Nematoda) nebo vrtejši (Acanthocephala).[3] Některé druhy žijí saprofytickým způsobem v půdě či ve vodě. Věda, která se zabývá studiem helmintů, se nazývá helmintologie. Dle některých autorů lze mezi helminty zařadit i parazitické viřníky (Rotifera), strunovce (Nematomorpha) či pijavky (Hirudinea).[3]

Pojem „parazitičtí červi“ se již neužívá; je nahrazen termínem „parazitičtí helminti“.[4]

Poznámky
  1. jakožto třídu; kmen se tehdy ještě nepoužíval
  2. tehdy nazvaných Insecta, tedy názvem dnes používaným v užším smyslu pouze pro hmyz

Odkazy

Reference
  1. Definition of Helminth na MedicineNet.com
  2. Helmintóza. In: Velký lékařský slovník [online]. ©1998–2021 [cit. 21. 9. 2021]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/helmintoza
  3. Volf, P.; Horák, P. a kol. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.
  4. HOFMANOVÁ, Helena. „Praktická parazitologie ve výuce biologie.“ Plzeň, 2012, s. 13. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Zbyněk Houdek, PhD. ZU v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra biologie.

Literatura
  • HOFMANOVÁ, Helena. „Praktická parazitologie ve výuce biologie.“ Plzeň, 2012. 107 s. 13 příl. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Zbyněk Houdek, PhD. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra biologie.
  • VOLF, Petr; HORÁK, Petr a kol. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.