Helga Turková

Od roku 1955 studovala v Praze na jedenáctileté střední škole (bývalém Vančurově gymnáziu). Dále v letech 1959–1964 vystudovala knihovnictví, osvětový směr, na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Jako diplomovou práci si vybrala téma Tiskařská činnost Sixta Palmy Močidlanského. Doktorát filozofie na téže fakultě získala roku 1969.

V letech 1964–1965 pracovala v základní knihovně Československé akademie věd v Praze. V letech 1965–1967 pracovala jako metodička v knihovně Vlastivědného střediska Pražské informační služby.

1. října 1967 nastoupila do Knihovny Národního muzea, jíž zůstala věrná 44 let. V knihovně byla roku 1990 jmenována ředitelkou a tuto funkci vykonávala až do roku 2004, kdy ji ve vedení vystřídala PhDr. Marie Šírová. V oddělení zámeckých knihoven pracovala až do 31. března 2011.[1]

Téměř třicet let své praxe Turková věnovala záchraně, zpracování a prezentaci českých zámeckých, hradních a palácových knihoven. Kromě toho působila jako členka v několika komisích a radách institucí i ve spolcích, významné je zejména její členství v domácí radě Klubu Za starou Prahu, pro který pořádala (stejně jako v Pražské informační službě) mnohé vlastivědné zájezdy a přednášky.

Helga Turková byla a je velmi oblíbená v pražské intelektuální společnosti, dlouholeté přátelství ji pojilo například s Geraldinou Muchovou, památkovým architektem Josefem Hýzlerem, předsedou Klubu Za starou Prahu Josefem Horou, spolužákem a památkářem Lubošem Pistoriem, a dosud pojí například s památkářkou Helenou Čižinskou, Soňou Červenou, i dalšími osobnostmi kulturního a společenského života.

Podílela se vedením nebo autorsky na realizacích expozic, výstav a publikací Národního muzeaː

• Expozice Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice; (s Otto Jankou), zámek Vrchotovy Janovice, 1985
• Velká francouzská revoluce (s kolektivem autorů); Historická expozice NM, Lobkovický palác na Pražském hradě, 1989
• Jan Amos Komenský, 28. 3. 1592 – 15. 11. 1670, historická budova Národního muzea, 1992
• Rainer Maria Rilke, k 120. výročí narození a k 70. výročí úmrtí; Kabinet knižní kultury, 1995–1996
• Casanova v Čechách (s kolektivem autorů); Historická expozice NM, Lobkovický palác na Pražském hradě, 1998
• Sidonie Nádherná z Borutína, Padesát let od úmrtí poslední majitelky zámku Vrchotovy Janovice, Kabinet knižní kultury, 2000.
• repase textů (členka autorského kolektivu); Muzeum knihy, Žďár nad Sázavou, 2004
• Znovunalezené knihy Sidonie Nádherné (s I. Pešoutovou), Kabinet knižní kultury, 2006
• V nejhlubší úctě, (členka autorského kolektivu), katalog výstavy na zámku Kozel; 2021