Heinrich Schmid

Působil jako profesor na Státní živnostenské škole ve Vídni.[2]

Měl titul dvorního rady. Profesí byl technikem. Okolo roku 1875 dokončil studia na Vysoké škole technické ve Vídni.[1] Od roku 1876 do roku 1885 působil coby profesor na rakouské stavební škole.[3] Do roku 1889 byl suplentem na Státní živnostenské škole ve Vídni a pak v letech 1889–1912 zde působil jako profesor. Angažoval se i veřejně a politicky. V letech 1900–1923 zasedal ve vídeňské obecní radě za IV. okres, přičemž v letech 1912–1920 byl i městským radním.[1] V obecní radě se angažoval hlavně v referátu pro elektrifikaci. Byl rovněž členem komise pro regulaci Dunaje.[3]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Dolní Rakousy 09.[4][5] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen klubu Křesťansko-sociální sjednocení.[4] V rejstříku poslanců je veden jako vládní rada a profesor.[6]

V letech 1904–1921 byl korespondentem Ústřední komise pro péči o památky pro Dolní Rakousy. V roce 1912 získal Řád železné koruny III. třídy. Patřil mezi odborníky na stavební materiály a publikoval několik knih a řadu článků na toto téma. Jeho manželkou byla Maira Dinold. Měli dva syny, přičem syn Heinrich Schmid (1885–1949) byl architektem.[1]

Zemřel v květnu 1928.[3]

Jeho bratrem byl podnikatel a politik Alfred Schmid.[7]