Heidenreich Sedlecký

Heidenreich, který byl pravděpodobně německé národnosti,[2] se stal jedním z duchovních rádců mladého krále Václava II. a právě ten jej požádal o nový konvent pro královský klášter na Zbraslavi. Do sedmdesátých let 13. století je datován objev ložisek stříbrné rudy, který stojí za vznikem města Kutná Hora. Sedlecký klášter měl z dolů otevřených na svém území nemalé zisky a stejně tak vybíral poplatky z domů, lázní a mlýnů v novém městě. Roku 1304 doplatil klášter na blízkost Kutné Hory při obléhání vojsky Albrechta Habsburského, kdy mniši raději opustili klášterní budovy a nechali je vojákům napospas.[3]

Po vraždě posledního přemyslovského krále Václava III. roku 1306 se Heidenreich společně se zbraslavským opatem Konrádem přiklonil ke kandidatuře Albrechtova syna Rudolfa,[4] který se stal prvním Habsburkem vládnoucím českému království. Po Rudolfově nečekaném skonu se cisterciáčtí opaté silně vyhradili proti vládě Jindřicha Korutanského.[5] Heidenreichova účast na politických námluvách s novopečeným římským králem Jindřichem Lucemburským o dosazení jeho syna na trůn českých králů, zapříčinila útok kutnohorských občanů vyprovokovaný maršálkem Jindřicha Korutanského. Osazenstvu kláštera se podařilo útok odrazit.[3] Ze své opatské funkce opata abdikoval pro nemoc 11. července 1320 ve Zbraslavském klášteře. Zemřel o čtyři měsíce později.[2]