Hedwig Kohnová
Hedwig Kohnová (nepřechýleně Kohn; 5. dubna 1887, Vratislav, Prusko – 26. března 1964, Durham, Spojené státy americké) byla fyzička, která byla jednou z pouze tří žen, jež získaly před druhou světovou válkou habilitaci (kvalifikaci pro univerzitní vyučování v Německu) ve fyzice.
Hedwig Kohnová | |
---|---|
Narození | 5. dubna 1887 Vratislav |
Úmrtí | 26. března 1964 (ve věku 76 let) Durham |
Alma mater | Vratislavská univerzita (do 1913) |
Pracoviště | Wellesley College Dukeova univerzita Vratislavská univerzita |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Protože byla židovského původu, během nacistického režimu byla nucena opustit Německo a poté, co se nakonec usadila ve Spojených státech, pokračovala ve výuce.
Dětství a mládí
Kohnová se narodila v Breslau (nyní Vratislav v Polsku) jako dcera Georga Kohna, velkoobchodníka s jemnými látkami, a Heleny Hanckeové, která pocházela z dobře postavené rodiny.[1] Oba rodiče byli němečtí židé.
Hedwiga vstoupila na univerzitu v Breslau v roce 1907 jako teprve druhá žena na katedře fyziky.[2] V roce 1913 získala doktorát z fyziky pod vedením Otta Lummera a brzy byla jmenována Lummerovou asistentkou.[1] Během první světové války zůstala na univerzitním ústavu fyziky a v roce 1930 habilitovala.[1]
Lummer Kohnovou školil v kvantitativním stanovení intenzity světla, a to jak ze širokopásmových zdrojů, jako je „černé těleso“, tak z diskrétních spektrálních čar atomů a molekul.
Útěk z Německa
Kohnová byla v roce 1933 propuštěna kvůli nacistickým předpisům, které zamezily Židům pracovat ve vládních službách.
Do roku 1938 přežívala plněním smluv o aplikovaném výzkumu v osvětlovacím průmyslu, ale pak se ocitla bez práce nebo finančních prostředků a byla velmi blízko tomu, aby se stala obětí holokaustu.
Roku 1939 získala Hedwig Kohnová vízum do Spojeného království, nicméně to bylo okamžitě zrušeno kvůli druhé světové válce. V roce 1940 dostala vízum do Švédska a okamžitě tam odjela. Poté získala vízum ze Spojených států a přesunula se tam.[1]
Nakonec jí bylo nabídnuto dočasné pracovní místo na třech různých vysokých školách ve Spojených státech prostřednictvím pomoci Rudolfa Ladenburga, Lise Meitnerové, Herthy Sponerové, Americké asociace univerzitních žen (AAUW) a mnoha dalších.[1] V červenci 1940 získala vízum a opustila Německo.
Život ve Spojených státech
Cesta k její první pozici na ženské škole Univerzity v Severní Karolíně v Greensboro vedla Kohnovou přes Berlín, Stockholm, Leningrad, Moskvu, Vladivostok, Yokohamu, San Francisco a Chicago.
Rok a půl vyučovala na ženské fakultě univerzity v Severní Karolíně u Greensboro. V roce 1942 začala vyučovat na Wellesley College v Massachusetts.
V roce 1952 odešla do důchodu jako profesorka. Následně jí Hertha Sponerová, v té době profesorka fyziky na Duke University v Durhamu v Severní Karolíně, nabídla pozici výzkumné pracovnice. Kohnová zřídila na Duke University laboratoř a pokračovala ve výzkumu, kde vedla dva postgraduální studenty k doktorátu a podařilo se jí získat dva post-doktorandy.
Pracovala tam až do doby těsně před smrtí v roce 1964.
Vědecké příspěvky
Kohnová byla Lummerem trénována v kvantitativním stanovení intenzity světla, a to jak ze širokopásmových zdrojů, jako je „černé tělo“, tak z diskrétních emisních linií atomů a molekul. Výše uvedené metody kvantitativního stanovení intenzity světla dále rozvíjela a navrhla způsoby získávání informací z měření intenzity a z tvarů spektrálních čar. Napsala 270 stran významného textu o fyzice ze 30. a 40. let v Německu, získala jeden patent a napsala četné články ve vědeckých časopisech, z nichž některé byly citovány až do osmdesátých let 20. století. Dva z jejích studentů se stali profesory v Německu.
Vybraná bibliografie
- Müller-Pouillets Lehrbuch der Physik. (II. Auflage, unter Mitwirkung zahlreicher Gelehrter herausgegeben von A. Eucken , O. Lummer (+), E. Wätzmann. V pěti svazcích: I. Mechanik und Akustik; II. Lehre von der strahlenden Energie (Optik) ; III. Wärmelehre ; IV. Elektizität und Magnetismus ; V. Physik der Erde und des Kosmos (einschl.). Relativitätstheorie). Braunschweig: 1925–1929. Kapela II, Zweite Hälfte, Erster Teil (svazek II, 2. polovina, 1. část), editor hlasu Karl W. Meissner: 1929.
- Kohn, Hedwig. In Band II, kapitola 22, Fotometrie. 1104–1320; Kapitola 25, Temperaturbestimmung auf Grund von Strahlungsmessungen. 1428–1469; Kapitola 26, Ziele und Grenzen der Lichttechnik. 1470–1482.
- Kohn, Hedwig, Umkehrmessungen na Spektrallinien zur Bestimmung der Gesamtabsorption und der Besetzungszahlen angeregter Atomzustände, Phys. Zeitschrift 1932: 33, 957-963.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hedwig Kohn na anglické Wikipedii.
- Hedwig Kohn – Jewish Women's Archive [online]. Dostupné online. (anglicky)
- Hedwig Kohn [online]. American Institute of Physics. Dostupné online. (anglicky)
Další literatura
- Winnewisser, Brenda P (listopad 2003). "Hedwig Kohn - eine Physikerin des zwanzigsten Jahrhunderts" [Hedwig Kohn - fyzik dvacátého století]. Physik Journal (německy): 51–57.
- Winnewisser, Brenda P. (1998). "Emigrace Hedvika Kohna, fyzik, 1940". Mitteilungen der Österreichischen Gesellschaft für Wissenschaftsgeschichte. (v němčině): 41–58. Sdělení rakouské společnosti pro dějiny vědy
- JEWISH WOMEN Paula E. Hyman, Dalia Ofer, & Alice Shalvi, eds., JEWISH WOMEN: A COMPREHENSIVE HISTORICAL ENCYCLOPEDIA. Philadelphia: Jewish Publication Society, 2007. CD-ROM, $200.00, ISBN 978-0827608672.
- Sbírka fotografií (Kohn Photo Collection)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hedwig Kohnová na Wikimedia Commons
- Google oslavuje 132 narozenin Hedwigy Kohnové s barevným doodle