Hecates Tholus

Hecates Tholus

Hora vznikla v důsledku sopečných erupcí a jedná se tedy o štítovou sopku o základně 183 km.[2] Díky výzkumu založeném na snímcích evropské sondy Mars Express se soudí, že hlavní erupce probíhaly v nedávné době – před 350[3] (jiný zdroj uvádí 300 až 100) milióny let. Mnohem blíže současnosti, než se původně soudilo.

Předpokládá se, že celkové množství vyvrženého magmatu dosáhlo 80 km³.[3]

Během erupcí došlo ke vzniku tří stupňovité[1] kaldery na vrcholku sopky, která v současnosti dosahuje průměru 10 km a maximální hloubky 600 m. Tyto tři stupně napovídají, že došlo k postupnému kolapsu kalder několikrát po sobě.[1] Předpokládá se, že část kaldery a okolních kráterů byla vyplněna ledem a druhotným nánosem hornin. Na základě počítání množství kráterů se došlo k závěru, že vyplněna byla před 5 až 24 milióny let.[3] Nicméně modely atmosféry Marsu ukazují, že za současných podmínek není led na povrchu Hecates Tholus stabilní, takže k jeho vzniku muselo dojít v době, kdy na Marsu existovalo rozdílné klima, jež se později změnilo na současný stav. Byla ukázáno, že vznik ledovců souvisí s obdobím zvýšeného sklonu Marsovy rotační osy.[3]

Na svazích sopky je možno pozorovat vyhloubené kanály vzniklé tekoucí vodou ale i tekoucí lávou[1], některé mající délku delší než 66 km.[4] Pojmenována byla v roce 1973.[2]

Severně se nachází pohoří Aesacus Dorsum.