Hazim Šabanović

Hazim Šabanović (1. listopadu 1916 Poriječani, okres Visoko, Bosna a Hercegovina – 22. března 1971 Istanbul, Turecká republika) byl bosenskohercegovský osmanista a historik bosňáckého původu.

Hazim Šabanović
Narození1. listopadu 1916
Poriječani
Úmrtí22. března 1971 (ve věku 54 let)
Istanbul
Povoláníhistorik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Gazi Husrev-begovu medresu dokončil roku 1935. Po roce 1940, kdy absolvoval Vyšší islámskou šarí‘atsko-teologickou školu, pracoval jako prefekt středoškolského internátu. Později získal místo justičního čekatele u šarí‘atského soudu, ale toto místo opustil na podzim roku 1942, kdy byl umístěn do Zemského muzea v Sarajevu. V něm pracoval jako pomocný kustod do konce roku 1945.

Následně působil jako archivář Městského národního výboru v Sarajevu, kde se podílel na uspořádání Archivu města Sarajeva. Od roku 1948 pracoval jako knihovník a archivář v Gazi Husrev-begově knihovně. Roku 1950, kdy byl v bosenskohercegovské metropoli, otevřen Orientální ústav. O dva roky později byl jmenován odborným asistentem ústavu. Od podzimu 1953 do roku 1957 působil na Filozofickou fakultu Univerzity v Bělehradě, kde vyučoval turecký jazyk a diplomatiku. Roku 1962 byl jmenován vědeckým radou ústavu.

Dlouhodobě přispíval periodika Prilozi za orijentalnu filologiju (Příspěvky k orientální filologii), vydávaného Orientálním ústavem. Od roku 1958 byl jeho hlavním redaktorem a od roku 1969 také odpovědným redaktorem.

Šabanović zemřel náhle během badatelského pobytu v Istanbulu, kde sbíral materiál pro svou knihu Književnost bosanskih Muslimana na orijentalnim jezicima (Literatura bosenských Muslimů psaná orientálními jazyky).[1]

Dílo

Monografie a rozsáhlejší práce
  • Gramatika turskog jezika s vježbenicom, čitankom i rječnikom (Mluvnice tureckého jazyka s cvičebnicí, čítankou a slovníkem, Sarajevo 1944)
  • Šemsu-l-ulema Hadži Mehmed ef. Handžić (Sarajevo 1944)
  • Evlija Čelebi: Putopis (Evliya Çelebi: Cestopis, Sarajevo 1954, 2 sv., 1957, 2 sv., 1967, 1973, 1979, 1996, jako výběr z překladu: Sarajevo 1998, 2012), neúplný překlad cestopisu, převedeny jen pasáže věnované jihoslovanským zemím
  • Bosanski pašaluk (Bosenský pašalík, Sarajevo 1959, 1982)
  • Krajište Isa-bega Ishakovića – Zbirni katastarski popis iz 1455. godine (Krajina Isa-bega Ishakoviće – Berní rula z roku 1455, Sarajevo 1964)
  • Književnost Muslimana BiH na orijentalnim jezicima (Literatura Muslimů Bosny a Hercegoviny psaná orientálními jazyky, Sarajevo 1973), bibliografie
  • Enciklopedija Jugoslavije (2 Bje-Crn) (Encyklopedie Jugoslávie, Zagreb 1982)

Reference
  1. In Memoriam: Hazim Šabanović, povijesničar – osmanista | Magazin Plus [online]. [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. (bosensky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.