Haymarketský masakr

V říjnu 1884, konvence jednomyslně přijatá americkým odborovým svazem FOTLU (anglicky Federation of Organized Trades and Labor Unions) ustanovila 1. květen 1886 jako termín do kterého měla být osmihodinová pracovní doba standardem. Jak se 1. květen blížil, americké odbory se připravovaly na generální stávku za podporu osmihodinové pracovní doby. V sobotu 1. května se konala shromáždění po celých Spojených státech. Odhady hovoří o 10 tisících demonstrantů v New Yorku a 11 000 v Detroitu. V Milwaukee taktéž 10 tisíc demonstrantů. Hnutí mělo centrum v Chicagu, kde se do stávky připojilo přes 40 000 dělníků. Albert Parsons byl anarchista a zakladatel IWPA (anglicky International Working People's Association). Parsons se svou manželkou Lucy a jejich dětmi vedli demonstraci s 80 000 účastníky až na Michigan Avenue. Dalších 10 000 mužů zaměstnaných ve skladu dřeva se rozhodlo pro samostatný pochod. Odhady celkového počtu stávkujících dělníků jdou mezi 300 000 a 500 000.

Původní plakát svolávající na manifestaci 4. května

Revidovaný leták, slova „Dělníci ozbrojte se a objevte se v plné síle"“ byla odstraněna

3. května se stávkující dělníci potkali poblíž McCormickovy žací továrny (anglicky Harvesting Machine Co.). Ve slévárnách byl zastaven provoz od února a převážně irsko-američtí dělníci byli pod útokem Pinkertonových privátních stráží (anglicky Pinkerton National Detective Agency) najatých majiteli továren již od dřívějších stávek z roku 1885. Těmito událostmi, spolu s militantností dělníků z McCormickovy továrny, si stávkující získali slávu po celém městě. V čase generální stávky roku 1886 vstoupili do továrny stávkokazi pod ochranou 400 policistů. Přes polovinu stávkokazů se poté přidalo ke generální stávce. August Spies 3. května radil stávkujícím, že „musí držet pospolu, držet se svých odborů, nebo neuspějí.“ Dobře organizovaná a plánovaná stávka byla až doposud nenásilná. Na konci směny se shromáždili u brány stávkující dělníci ke konfrontaci stávkokazů. Ačkoli Spies vyzýval ke klidu, spustila se střelba poté, co policie začala střílet do davu, čehož výsledkem byli 2 mrtví dělníci. Později se Spies přiznal, že byl velmi rozhořčen, protože ze své vlastní zkušenosti z minulosti ví, že masakrování lidí bylo provedeno za účelem poražení hnutí za osmihodinovou pracovní dobu.

Pobouřeni tímto aktem policejního násilí, místní anarchisté rychle vytiskli a distribuovali letáky vyzývající k manifestaci na následující den na Haymarketském náměstí, které bylo v té době komerčním centrem. Tyto letáky, vytištěné jak v angličtině, tak v němčině, obviňovaly policisty z vraždy stávkujících z obchodních zájmů a vyzývaly dělníky k hledání spravedlnosti. První sada letáků obsahovala slova: „Dělníci ozbrojte se a objevte se v plné síle!“ (anglicky Workingmen Arm Yourselves and Appear in Full Force!). Poté, co si tato slova přečetl Spies, odmítl na manifestaci promluvit, dokud nebude věta odstraněna. Všechny, kromě pár set původních letáků, byly zničeny a byla vytištěna nová sada letáků. Bylo rozdáno více než 20 000 revidovaných letáků.

Shromáždění začalo poklidně za lehkého deště 4. května navečer. Během závěru řeči posledního řečníka Samuela Fieldena nařídili policisté rozpuštění demonstrace. Podomácku vyrobená bomba byla hozena směrem k postupujícím policistům. Bomba zabila 7 policistů a policejní síly následně zahájily palbu do davu.

V následném soudním řízení bylo obviněno 8 anarchistů, 7 z nich bylo odsouzeno k trestu smrti a osmý byl odsouzen k 15 letům vězení. Nakonec byli čtyři anarchisté popraveni, jeden spáchal sebevraždu den před plánovanou popravou. O vině odsouzených anarchistů vyvstalo mnoho pochybností, dodnes není jasné, kdo bombu hodil. Howard Zinn ve své knize Dějiny lidu Spojených států amerických naznačuje, že pachatelem mohl být Rudolph Schnaubelt jakožto policejní provokatér, který bombu hodil jako záminku k perzekuci chicagského anarchistického hnutí.