Hauerland

Hauerland je souhrnné německé označení pro bývalý německý jazykový ostrov (respektive skupinu tří menších ostrovů) na středním Slovensku, tvořený roztroušenou skupinou vesnic a měst, zejména v okolí Kremnice (Kremnitz), Handlové (Krickerhau) a Nitrianského Pravna (Deutsch Proben). Území je dnes rozděleno mezi okresy Prievidza, Turčianske Teplice, Žiar nad Hronom a Žarnovica; malý severozápadní cíp také spadá do okresu Martin.

Neoficiální znak Hauerlandu (přijat roku 1994) je totožný se znakem města Kremnice

Na rozdíl od Spiše to nikdy nebyl zvláštní správní celek. Nebyla to ani úplně národnostně jednolitá oblast; mísilo se tu spolu německé i slovanské (slovenské) osídlení, ale německý živel převládal a v královských městech dokonce až do roku 1608 naprosto dominoval – což platilo vůbec pro celé Horní Uhry. Spolu se spišskými a bratislavskými (prešpurskými) Němci tvořili ti hauerlandští kulturní a jazykový celek Karpatských Němců, který si přes své krajové zvláštnosti uchovával společné povědomí.

Zánik tohoto společenství přišel až s událostmi druhé světové války, v níž se většina slovenských Němců postavila na stranu nacistů a byla proto na základě prezidentských dekretů z Československa po válce vyhnána. Název Hauerland upadl v zapomenutí a byl oživen až po roce 1989, kdy se zbytky Němců na Slovensku začaly opět projevovat a národnostně organizovat v nově založeném Karpatskoněmeckém spolku (Karpatendeutscher Verein). Z původních předválečných cca 40 000 Němců v Hauerlandu jich tu po roce 2000 zbylo zhruba patnáct stovek.[1]

Vedle historizujícího názvu Hauerland se mezi jazykovědci užívá i přesnější označení Kremnický a pravňanský jazykový ostrov (Kremnitz-Deutsch-Probener Sprachinsel).

Etymologie

Název Hauerland je moderní a poněkud umělý, vznikl až v 30. letech 20. století. Vytvořil ho česko-německý národopisec, dr. Josef Hanika (1900–1963), jehož k tomu inspiroval častý výskyt přípony -hau („mýtina, vysekané místo“ – od středohornoněmeckého hawen, „sekat, kácet, tesat“) v místních německých toponymech. Na -hau končí 1/3 všech jmen v oblasti. Tato přípona naznačuje, že středověká kolonizace zde proběhla vyklučením původního lesa, na jehož místě byly vytvořeny polnosti. Volně přeloženo, Hauerland tedy znamená Země mýtin.

Geografie

Do Hauerlandu se zahrnuje celkem 24 obcí. Některé z nich se v 2. polovině 20. století staly pouhými místními částmi sousedních vsí/městysů, které se rozrostly.

Hauerland

Vrícko (okres Martin) je nejsevernější hauerlandskou obcí, Píla (okres Žarnovica) nejjižnější. Nejvíce na východ leží Krahule (okres Žiar nad Hronom) u Kremnice, nejvíce na západ je vysunuto Veľké Pole (okres Žarnovica). Další města středního a severozápadního Slovenska, která byla rovněž osídlena německými kolonisty – např. Žilina (Sillein), Banská Bystrica (Neusohl), Banská Štiavnica (Schemnitz) – se už pod Hauerland nepočítají.

Dějiny

Osídlení středního Slovenska německými kolonisty iniciovali uherští králové, aby tak rozvinuli těžbu nerostného bohatství a vůbec pozvedli hospodářství země. Německé osidlování středního Slovenska bylo podníceno objevováním nalezišť vzácných rud. Během 13. a 14. stol. vzniklo sedm hornouherských důlních měst, mezi nimi „zlatá“ Kremnica, „stříbrná“ Banská Štiavnica a „měděná“ Banská Bystrica. V 14. století byly založeny kolem měst (zejména kolem Kremnice a Nitranského Pravna) samostatné obce, jejichž obyvatelé se kromě havířství věnovali i hospodaření na tamní málo úrodné půdě.

Odkazy

Reference
  1. Sídelné oblasti Archivováno 6. 6. 2013 na Wayback Machine – na webu Karpatskonemeckého spolku na Slovensku-Karpatendeutscher Verein in der Slowakei

Literatura

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.