Harold Shipman

Harold Frederick Shipman se narodil v Nottinghamu[7] jako druhé ze tří dětí Very a Harolda Shipmanových.[8] Rodina pocházela z nižších vrstev společnosti (otec byl řidičem nákladního automobilu, matka v domácnosti[8]) a vyznávali metodismus.[9] Shipman měl obzvláště blízký vztah ke své matce, která 21. června 1963 v jeho sedmnácti letech zemřela na rakovinu plic.[9] Okolnosti její smrti zformovaly Shipmanův budoucí modus operandi – v pozdních fázích nemoci měla doma lékařem předepsaný morfin. Shipman byl svědkem utrpení v závěru matčina života až do terminálního stádia její nemoci.[10]

Harold Shipman vystudoval medicínu na univerzitě v Leedsu[11], titul získal roku 1970.[12] Začal pracovat v nemocnici v Pontefractu a roku 1974 se stal praktickým lékařem v Abraham Ormerod Medical Centre v Todmordenu.[13] V roce 1975 dostal pokutu 600 liber za to, že si sám předepisoval Meperidin. Mimo pokutu měl nařízeno protidrogové léčení na klinice v Yorku.[2]

Roku 1977 nastoupil jako praktický lékař do Donneybrook Medical Centre v Hyde u Manchesteru.[11][12] Na tomto místě pracoval po celá osmdesátá léta; roku 1993 si otevřel soukromou ordinaci a stal se váženým členem lékařské komunity.[11][14]

V březnu roku 1998 vyjádřila doktorka Linda Reynoldsová z Brooke Surgery v Hyde na podnět Deborah Massey z pohřebního ústavu Frank Massey and Son's obavy koroneru Johnu Pollardovi z jihomanchesterského okrsku, ohledně vysokého počtu úmrtí mezi pacienty doktora Shipmana.[15] Byla znepokojena vysokým počtem kremačních protokolů které potvrzovala pro starší ženy, pacientky doktora Shipmana. Záležitost byla předána policii, která nebyla schopná najít vhodné důkazy pro vznesení obvinění. V Shipmanově spise je policie obviňována z toho, že na tento případ nasazovala nezkušené policisty.[16] Vyšetřování bylo uzavřeno 17. dubna 1998 a v období mezi tímto datem a jeho zatčením, stihl Shipman zavraždit ještě další tři osoby.[16] Poslední obětí byla Kathleen Grundyová, která byla nalezena mrtvá ve svém domě 24. června 1998.[17] Doktor Shipman byl posledním člověkem, který ji spatřil živou a také podepsal její úmrtní list, kde je jako příčina smrti označen vysoký věk.[17]

Dcera Kathleen Grundyové, právnička Angela Woodruffová, byla znepokojena závětí své matky, která Angelu a její děti z dědictví vylučovala a doktora Shipmana učinila univerzálním dědicem.[16] Její dědictví činilo 386 000 liber[18] (v hodnotě z roku 2015 asi 610 000 liber neboli 22,5 miliónů korun[19]). Platnost závěti byla Angelou zpochybňována a celá záležitost předána policii, která zahájila vyšetřování.[20] Ostatky Kathleen Grundyové byly exhumovány a bylo zjištěno, že obsahují stopy po diamorfinu, který se užíval k tišení bolestí u pacientů v terminálním stádiu rakoviny.[16] Shipman byl 7. září 1998 zatčen a bylo zjištěno, že vlastní psací stroj stejného typu, na jakém byla sepsána podvržená závěť.[21]

Při následujícím vyšetřování bylo odhaleno patnáct případů úmrtí Shipmanových pacientů, kterým lékař podával smrtelné dávky diamorfinu, podepisoval jejich úmrtní protokoly a falšoval lékařské záznamy tak, že lživě vypovídaly o chatrném zdraví těchto pacientů.[22]

V knize novinářů Briana Whittlea a Jeana Ritchieho Prescription For Murder (Předpis na vraždu) jsou uvedeny dvě teorie, proč vlastně Harold Shipman zfalšoval závěť Kathleen Grundyové. Podle první z nich se chtěl nechat chytit, protože se mu jeho jednání vymykalo z rukou; druhá hovoří o tom, že chtěl ve svých 55 letech odejít na důchod a odcestovat z Británie.[23]

Soud s doktorem Haroldem Shipmanem, kterému předsedal Sir John Thayne Forbes, začal 5. října 1999.[17] Shipman byl obviněn z vražd Marie Westové, Irene Turnerové, Lizzie Adamsové, Jean Lilleyvové, Ivy Lomasové, Muriel Grimshawové, Marie Quinnové, Kathleen Wagstaffové, Bianky Pomfretové, Norah Nuttallové, Pamela Hillierové, Maureen Wardové, Winifred Mellorové, Joan Meliové a Kathleen Grundyové, které všechny zemřely mezi lety 1995 a 1998.[24]

Po šestidenním jednání shledala porota dne 31. ledna 2000 doktora Harolda Fredericka Shipmana vinným ze zavraždění patnácti osob smrtící injekcí a z padělání závěti Kathleen Grundyové. Byl odsouzen k patnácti po sobě následujícím doživotním vězením, a soudce doporučil, aby nebyl nikdy propuštěn.[4] Za padělání dokumentu byl Shipmanovi uložen čtyřletý trest odnětí svobody. O dva roky později potvrdil ministr vnitra David Blunkett Shipmanovo doživotí.[25]

General Medical Council (GMC, obdoba České lékařské komory) oficiálně vyškrtla doktora Shipmana ze svého registru 11. ledna 2000.[26]

Shipman po celou dobu popíral svou vinu a napadal vědecké důkazy proti němu.[27] O svých činech nikdy nevydal žádné prohlášení. Jeho obhajoba byla postavena na oddělení vraždy paní Grundyové, u které byl jasný motiv, od ostatních čtrnácti, kde motiv prokázán nebyl. Manželka Primose Shipman rovněž popírala manželovu vinu.[28]

Harold Shipman mohl být zřejmě souzen i za mnoho jiných vražd svých pacientů, avšak ze strany úřadů bylo rozhodnuto, že přidávání dalších vražd by z důvodu velké publicity značně zkomplikovalo spravedlivý průběh soudního řízení. Vzhledem k odsouzení doktora Shipmana v prvním procesu, nebyl již další soud nezbytný. Shipmanův spis uvádí, že byl tento lékař zodpovědný za smrt celkem asi 250 pacientů a také že byl rekreačním uživatelem drog.[29]

Přes žaloby na doktory Johna Bodkina Adamse (1957), Leonarda Arthura (1981) a Thomase Lodwiga (1990) je Harold Frederick Shipman jediným britským lékařem, který byl odsouzen za vraždu svého pacienta.[6] Podle historičky Pamely Cullenové byl doktor Adams také sériovým vrahem, ovšem z důvodu nedostatků v tehdejším systému byl shledán nevinným.[6] H. G. Kinnel, autor British Medical Journal, také vyslovil domněnku, že si Shipman bral doktora Adamse za svůj vzor.[30]

Harold Shipman spáchal 13. ledna 2004 v 6:20 ve své vězeňské cele sebevraždu.[27] Den poté by se dožil svých 58. narozenin. Podle zjištění vězeňské služby se oběsil na prostěradle, které připevnil k okenním mřížím.[27] V době po Shipmanově sebevraždě vyjádřila britská bulvární média radost nad touto událostí a nabádala ostatní sériové vrahy, aby následovali Shipmanova příkladu. Například deník The Sun uveřejnil na první straně článek s titulkem „Ship Ship hooray!“ (Ship Ship hurá!).[31]

Někteří členové rodin obětí se cítili být podvedeni[32], protože Shipmanova smrt znamenala, že se nikdy nedočkají jeho přiznání k činům a nedozví se, co jej k vraždám vedlo.

Shipmanova smrt rozdělila britský tisk. Deník The Sun Shipmanovu sebevraždu oslavoval, deníky The Guardian a Daily Mirror jej nazvaly zbabělcem[34][35] a The Daily Telegraph obviňoval královskou vězeňskou službu z toho, že sebevraždě nezabránila.[36] The Independent oproti tomu požadoval prošetření celé záležitosti a vyhodnocení stavu britských věznic a podmínek, v jakých vězni žijí.[35] Bývalý vrchní vězeňský inspektor Sir David Ramsbotham uveřejnil v Guardianu, že by trest doživotního vězení měl být nahrazen trestem s neurčitou dobou trvání odnětí svobody. To by podle Sira Davida dávalo odsouzením alespoň nějakou šanci na propuštění a snížilo pravděpodobnost sebevražd ve věznicích. Dalším přínosem tohoto kroku mělo být to, že by byli odsouzení lépe zvládnutelní pro vězeňský personál.[35]

Přesný motiv k sebevraždě Harolda Shipmana nebyl nikdy vyjasněn, ačkoli prokazatelně sdělil pracovníkovi probační služby, že o sebevraždě uvažuje.[36] Důvodem k činu měl být to, že pokud by zemřel do svých 60 let, měla by jeho manželka nárok na rentu, přestože on tento svůj nárok ztratil.[36] Po dobu věznění byl Shipman nabádán k tomu, aby navštěvoval kurz, který jej měl motivovat k přiznání viny. Když kurz odmítl, ztratil nárok na některé výhody, například již nadále nemohl telefonovat manželce.[36] Tyto výhody mu byly navráceny týden před sebevraždou.[27] Navíc je možné, že Primose také začala pochybovat o nevině svého manžela. Podle Shipmanova spoluvězně Tonyho Fleminga obdržel Shipman dopis od své manželky, ve kterém jej nabádala, aby jí řekl celou pravdu, ať už je jakákoli.[28]

V lednu 2001 začal detektiv Chris Gregg vyšetřovat 22 podezřelých úmrtí na území West Yorkshire.[37] Následně bylo v Shipmanově spise uveřejněno, že doktor Shipman mezi lety 1975 a 1998 usmrtil 215 svých pacientů.[38] Podle soudkyně Janet Smithové, která zprávu vydala, existuje mnoho dalších podezřelých úmrtí starších žen, která nelze jednoznačně připsat Haroldu Shipmanovi.

Ve své šesté a poslední zprávě z 24. ledna 2005 Janet Smithová uvedla, že Shipman zavraždil tři osoby, a že o dalších čtyřech úmrtích (včetně čtyřleté dívky, která zemřela v počátcích Shipmanovy kariéry) má vážné pochybnosti.[29] Smithová dospěla k závěru, že celkově v letech 1971 – 1998 zavraždil doktor Harold Shipman 250 osob.[29] Během jeho lékařské praxe zemřelo celkem 459 jeho pacientů[39], ovšem není jasné, kolik z nich bylo Shipmanovými oběťmi.

V Shipmanově spise jsou také doporučeny změny ve struktuře General Medical Council.[40]

General Medical Council (GMC) obvinila šest lékařů, kteří podepsali kremační zprávy pro pacienty doktora Shipmana, z pochybení. Podle GMC si měli všimnout souvislosti mezi Shipmanovými návštěvami pacientů a jejich úmrtími. Všichni obvinění byli shledáni nevinnými.[41] V říjnu 2005 bylo podobné obvinění vzneseno proti dvěma jiným lékařům, kteří pracovali v roce 1994 v Tamesidské nemocnici. Ti podle GMC měli odhalit, že doktor Shipman úmyslně podával pacientům nadměrné dávky morfinu.[42][43]

Roku 2005 vyplynulo z vyšetřování Shipmanovy sebevraždy, že tomuto činu nebylo možno zabránit a nebylo jej možno předvídat, ale vězeňské postupy by přesto měly být přezkoumány.[36]

Taktéž vyšlo najevo, že doktor Shipman kradl svým pacientům šperky. V roce 1998 byly v garáži Shipmanových nalezeny ukryté cennosti v hodnotě přesahující 10 000 liber.[44] Roku 2005 byly rodiny pozůstalých (na nátlak Primose Shipmanové) ze strany policie kontaktovány, aby nalezené šperky identifikovaly. Šperky, jejichž vlastnictví nebylo prokázáno, byly prodány v aukci a utržené peníze poukázány Tamesidské dobročinné společnosti.[45]

V parku ve městě Hyde byl 30. července 2005 odkryt památník Shipmanovým obětem, nazvaný Zahrada klidu (Garden of Tranquillity).[46]

V srpnu 2009 byly v aukci nabízeny Shipmanovy dopisy z vězení. Po stížnostech ze strany pozůstalých a médií byly dopisy z prodeje staženy.[47]

Roku 2001 vyšel v komiksovém časopise Viz strip nazvaný Harold and Fred (They Make Ladies Dead), ve kterém kromě Shipmana vystupuje další sériový vrah Fred West.[48] Tento počin se setkal s nenávistnou reakcí některých pozůstalých.[48][49]

V roce 2002 byl natočen televizní film Shipman, který o celém případu pojednává.[50] Na případ odkazovala také jedna z epizod amerického seriálu Diagnosis: Unknown, nazvaná Deadly Medicine (Smrtící léčba).[51] Případ lékaře, který zabil 200 svých pacientů, vyšetřovali v jedné z epizod také hrdinové seriálu Zákon a pořádek: Zločinné úmysly.[52]

Po Haroldu Shipmanovi byla pojmenována rodina Shipmanových v britském romantickém situačně-komediálním seriálu Gavin & Stacey. Kromě toho vyšlo v jedné z epizod najevo, že dívčí jméno hlavní ženské postavy je Westová (podle Freda a Rosemary Westových) a jedna z vedlejší postav se jmenuje stejně jako Yorkshirský rozparovač – Pete Sutcliffe. Tato epizoda se dočkala ostré kritiky ze strany syna jedné z obětí.[53]