Hans Schütz

V letech 1916–1918 byl truhlářským učněm, pak působil jako obchodní úředník v Mnichově. Od roku 1918 byl aktivní v křesťansko sociálních odborech a od roku 1921 byl předsedou Křesťanského odborového svazu textilních dělníků v Sudetech. Vydával (v letech 1925–1938[2]) měsíčník Sudetendeutsche Arbeit. V období let 1924–1938 vedl Svaz sudetoněmeckých křesťanských odborů. Byl členem celostátního předsednictva Německé křesťansko sociální strany lidové v ČSR.[1] Profesí byl předseda Svazu křesťanských odborových sdružení. Podle údajů z roku 1935 bydlel ve Svitavách.[3].[4]

V parlamentních volbách v roce 1935 se stal za křesťanské sociály poslancem Národního shromáždění za .[5] V rámci DCSVP představoval aktivistické křídlo, nakloněné spolupráci s Československem. V tomto duchu vystupoval na sjezdu strany v září 1935.[6] Po sloučení Německé křesťansko sociální strany lidové se Sudetoněmeckou stranou ale přešel v březnu 1938 do jejího poslaneckého klubu.[7] Na podzim 1938 v souvislosti se změnami hranic Československa ztratil svůj mandát.[8]

Roku 1939 se stal členem NSDAP.[2] Po roce 1938 se ale stáhl z vysoké politiky. V letech 1938–1940 byl úředníkem pojišťovny v Teplicích.[1] Podle jiného zdroje byl v letech 1939–1941 obchodním úředníkem v Mnichově.[2] Za druhé světové války v období let 1941–1945 sloužil v řadách Wehrmachtu na východní frontě.[1]

Po válce byl vysídlen do Německa. Roku 1946 spoluzakládal Union der Vertriebenen v rámci bavorské strany CSU a v letech 1946–1950 byl předsedou tohoto svazu sdružujícího vysídlené Němce. Spoluzakládal i Ackermannovo sdružení a do roku 1970 byl jeho celoněmeckým předsedou. V letech 1946–1951 a 1962–1968 zasedal v zemském předsednictvu CSU. Byl aktivní i v zastupitelských sborech. Po válce byl v letech 1948-1949 členem Hospodářské rady, která byla předchůdkyní parlamentního zastoupení rodícího se západoněmeckého státu. Následně byl dlouhodobě členem německého spolkovému sněmu, na kterém zasedal od prvních voleb v roce 1949 až do 5. února 1963. Zastupoval volební okres Dillingen. Byl sociálním odborníkem své strany a nadále si udržoval zájem o otázky německých vysídlenců. V letech 1953 až 1961 byl náměstkem předsedy zemské skupiny CSU a v letech 1963 až 1969 předsedou pracovní skupiny pro sociální otázky spolkové frakce CDU/CSU. V letech 1950–1963 zastupoval CDU-CSU v Radě Evropy, kde se roku 1950 stal místopředsedou výboru pro uprchlíky.[1][2]

Jeho politická kariéra vyvrcholila počátkem 60. let 20. století. Roku 1963 ho bavorský předseda vlády Alfons Goppel povolal do svého kabinetu jako státního tajemníka Bavorského státního ministerstva práce a sociální péče. Roku 1964 se Schütz stal sám státním ministrem práce a sociální péče Bavorska. Ministerskou funkci zastával do roku 1966.[1]

Byl čestným členem Německého katolického studentského spolku Ferdinandea v Heidelbergu (navazující na původní spolek založený pražskými Němci). a podobného spolku K.D.St.V. Nordgau Prag Stuttgart v organizaci Cartellverband der katholischen deutschen Studentenverbindungen.[1]