Hans Knirsch

Vystudoval národní školu, dvě třídy gymnázia a odbornou tkalcovskou školu.[5]

Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Už počátkem 20. století se angažoval v počátcích nacionálně socialistického hnutí mezi Němci v českých zemích (Německá dělnická strana, jejímž byl druhým předsedou). Reprezentoval silné stranické skupiny v severních Čechách.[6] Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 83. Usedl do poslanecké frakce Německý národní svaz (Deutscher Nationalverband), v jejímž rámci zastupoval Německou dělnickou stranu. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[7]

Po válce zasedal v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung).[5]

V říjnu 1918 se podílel na opozici Němců v českých zemích proti začlenění do Československa. Vyzval k připojení etnicky německých regionů k Německu. Na vedoucích postech v DNSAP zůstal i ve 20. a 30. letech 20. století.[6] V rámci strany zastupoval dělnické křídlo.[8]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v československém Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929.[9] Podle údajů k roku 1929 byl povoláním předsedou strany, bytem v Duchcově.[10]

V rámci procesu proti organizaci Volkssport patřil Knirsch mezi několik poslanců DNSAP, u nichž československá justice požádala o zbavení imunity, čemuž bylo vyhověno a byly na ně vydány zatykače.[11] V říjnu 1933 poté, co se poslanecký klub německých národních socialistů rozešel, se stal dočasně nezařazeným poslancem. Již v listopadu 1933 byl ale, stejně jako všichni další bývalí poslanci DNSAP, zbaven mandátu.[12] Krátce nato spáchal dne 6. prosince 1933 sebevraždu.[13]