Hans Asperger

Literatura se převážně shoduje, že se Hans Asperger narodil v roce 1906 v rakouském Hausbrunnu. Nicméně matrika narozených Hausbrunnu v roce 1906 dítě shodného příjmení a jména neuvádí.[1] Některé zdroje uvádějí, že se narodil ve Vídni nebo „nedaleko Vídně“.[2]

Lékařská studia ukončil ve Vídni roku 1931 a od roku 1932 pracoval na univerzitní dětské klinice ve Vídni. V roce 1934 přešel na univerzitní kliniku Lipské univerzity, kde se především zajímal o „psychicky abnormální“ děti. Své první vědecké výsledky publikoval v roce 1943. V roce 1944 nastoupil na Vídeňskou univerzitu jako šéf katedry pediatrie, o dva roky později se stal ředitelem tamní dětské kliniky.

V roce 1935 se oženil a měl celkem pět dětí.[2]

Byl profesorem na dětské klinice univerzity v Innsbrucku (1957) a od roku 1964 vedl dětskou vesničku SOS v Hinterbrühl.[3]

Rakouský historik lékařství Herwig Czech na základě nově objevených dokumentů a lékařských záznamů z doby nacismu zveřejnil studii, dle které Asperger údajně posílal své pacienty do nechvalně známé vídeňské kliniky Am Spiegelgrund, kde byly v rámci programu T4 metodicky zabíjeny duševně nebo fyzicky postižené děti podle teorie, že pro rasově čistou společnost nemají žádnou cenu. Na klinice bylo zabito dohromady 789 dětí. Sám Asperger, který nebyl členem nacistické strany NSDAP, přitom ještě v roce 1980 v projevu na Vídeňské univerzitě krátce před svou smrtí tvrdil, že předávat děti nacistům odmítal, za což ho prý stíhala tajná policie Gestapo. Akademici univerzity v anglickém Cambridge v úvodníku vydání časopisu Molecular Autism poznamenali, že Asperger „se vědomě stal zubem v soukolí nacistické vraždící mašinerie“ a také „součástí očí a uší Třetí říše“.[4][5]

výběr

• Das psychisch abnorme Kind. In: Wiener klinische Wochenschrift, 51 1938, S. 1314-1317
• Die „Autistischen Psychopathen“ im Kindesalter. In: Archiv für Psychiatrie und Nervenkrankheiten 117 (1944) 73-136
• Die medizinischen Grundlagen der Heilpädagogik, in: Mitschrift für Kinderheilkunde. Band 99, Wien 1950, S. 105-107
• Heilpädagogik. Wien 1952
• Erlebtes Leben, Fünfzig Jahre Pädiatrie, In: Pädiatrie und Pädiologie, 12 1977, S. 214-223