Hana Šantrůčková

Obálka časopisu Climate Science Special Report: Fourth National Climate Assessment s příspěvkem H. Šantrůčkové

Prací o pěstování hlívy ústřičné[5] dokončila studium na Vysoké škole zemědělské v Praze,[3] vědeckou výchovu vystudovala v Mikrobiologickém ústavu tamtéž.[6] V letech 1989–1994 pracovala v Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Po téměř tříletém pobytu v Austrálii získala práci na Biologické fakultě JU, kde vedla Katedru ekologie, založila studijní obor Biologie ekosystémů a 13 let byla vedoucí Katedry biologie ekosystémů.[2]

Zaměřuje se na půdní biologii, transfromaci živin v půdě a využití stabilních izotopů v ekologii se specializací na využitelnost organického uhlíku půdními mikroorganismy, na mikrobiální transformace uhlíku, dusíku a fosforu v půdě, využití přirozeného výskytu stabilních izotopů pro studium mikrobiálních procesů v půdě a na ekologickou stechiometrii. Na Australské národní universitě v Canbeře se věnovala výzkumu transformace organického uhlíku v půdě pomocí metod přirozeného výskytu stabilních izotopů.[2]

V roce 2019 byla zvolena děkankou Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde usiluje o posílení váhy praktických projektových cvičení a diskuzních seminářů nad přednáškami.[1]

Díky výzkumné práci se podílela i na projektech v zahraničí, například za severním polárním kruhem na Sibiři nebo v tropických mokřadech středoamerického Belize. Ráda vzpomíná na dvouapůlletý pobyt v Austrálii, kde oceňovala nejen přírodní krásy, ale také přátelskost obyvatel.[5]

Jak potvrdila v rozhovoru pro univerzitní časopis, za své názory ohledně řešení kůrovcové kalamity byla na Šumavě „oceněna“ cedulkou o pseudovědcích. Za tvrzeními podporujícími zapojení přirozené obnovy lesa však stojí a fotografii tohoto ocenění uchovává.[1]

Hana Šantrůčková se narodila v Praze, kde však z politických důvodů nemohla usilovat o pokračování ve studiu na doktorandském stupni. Začala proto pracovat v ústavu tehdejší AVČR, který se stěhoval do Českých Budějovic, a s manželem Jiřím Šantrůčkem,[5] vědcem zabývajícím se fyziologií a ekofyziologií rostlin,[7] se přesunuli do jižních Čech, kde bydlí dosud. Mají dvě dcery,[5] z nichž Iva Mozgová je také vědecký pracovník a v Biologickém centru AV ČR je vedoucí laboratoře zaměřené na epigenetiku rostlin.[8]

I mimo pracovní prostředí Hana Šantrůčková upozorňuje na společenské problémy související s ekologií. Vyjadřuje se k důvodům potíží Česka se suchem, za něž považuje naši neschopnost zadržet maximální množství vody přímo v místě spadu srážek, ke stoupajícímu úbytku podzemní vody kvůli napouštění soukromých bazénů anebo k zabírání nejúrodnější půdy v okolí měst, která je následně často přeměněna tak, že z krajiny voda rychle odteče pryč.[9]V roce 2008 se stala předsedkyní nově založeného občanského sdružení Česká společnost pro ekologii.[10]

Ve volbách v roce 2018 získala za sdružení Občané pro Malenice zastupitelský mandát v obci Malenice,[4] v jehož rámci je předsedkyní komise pro životní prostředí.[11]

Hana Šantrůčková napsala či se autorsky významně podílela na čtyřech knihách[12] a k 8. březnu 2021 více než 90x publikovala v prestižních vědeckých časopisech.[13]