Halmahera

Halmahera je sedmý největší ostrov Indonésie. Nachází se v severní části souostroví Moluky ve východní části státu. Je součástí provincie Severní Moluky.

Halmahera
Poloha ostrova
StátIndonésie Indonésie
• ProvincieSeverní Moluky
Topografie
Rozloha17 780 km²
Zeměpisné souřadnice0°36′ s. š., 127°52′ v. d.
Nejvyšší vrcholGamkonora (1635[1] m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel449 938 (2010)
Hustota zalidnění25,3 obyv./km²
Největší sídloTobelo
Používané jazykyindonéština (oficiální), místní jazyky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie
Vnitrozemí ostrova

Halmahera je členitý ostrov s hluboko zakrojenými zálivy a hornatým povrchem, několik vrcholů je aktivními vulkány. Jeden z nich, Gamkonora, je s výškou 1635 m nejvyšším bodem ostrova. Halmahera je největší z Moluckých ostrovů, mezi blízké ostrovy patří mimo jiné Morotai na severu a Obi a Bacan na jihu. Jižní poloostrov Halmahery protíná rovník.

Obyvatelstvo

Většinu obyvatelstva tvoří malajské a papuánské národy. Ostrov je řídce zalidněn, největší město Tobelo na severním poloostrově má kolem 15 000 obyvatel. Mnohem vyšší hustota osídlení je za západně ležících ostrůvcích Ternate a Tidore, na nichž se rozkládají stejnojmenná větší města. I když Halmahera v rámci provincie Severní Moluky není místem, kde se soustřeďuje většina populace, nachází se zde od srpna 2010 hlavní město této provincie, Sofifi.[2]

Většina obyvatel vyznává islám nebo křesťanství.

Hospodářství
Těžba niklu v oblasti mysu Tanjung Ulie

Velký význam má zemědělství, kromě tradičního koření se pěstuje například rýže, kávovník, kakao a cukrová třtina. Mezi těžené nerostné suroviny patří například zlato, nikl a kobalt, těžební společnosti se však dostávají do konfliktů s místními obyvateli.

Reference
  1. Gamkonora [online]. Global Volcanism Program [cit. 2010-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
  2. SBY Resmikan Perpindahan Ibu Kota Maluku [online]. kompas.com, 2010-08-04 [cit. 2010-09-08]. Dostupné online. (indonésky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.