Hadrián v Sýrii (Mysliveček)

Hadrián je oslavován jako vítěz a nový římský císař. Nabízí poraženým vládcům přátelství a ochranu Římské říše, což však král Osroés - zatvrzelý nepřítel Římanů - vykládá jako podřízenost a odmítá. On, ale zejména princ Farnaspés žádají na potvrzení císařových úmyslů navrácení Emireny. Hadriánovi je to proti mysli, protože je do ní sám zamilován; je však ochoten ji propustit, pokud sama dá Farnaspovi přednost před císařem.

Hadriánův důvěrník Aquilius se snaží docílit Hadriánovy svatby s parthskou princeznou, aby se mohl sám ucházet o jeho snoubenku Sabinu. Přesvědčí tedy Emirenu, že císař pro ni a jejího snoubence chystá nebezpečnou léčku. Když Hadrián přivede Farnaspa, Emirena proto předstírá, že jej nezná. Pozvbuzený Hadrián o samotě znovu nabízí Emireně manželství. Princeznino připomenutí, že je zasnouben se Sabinou, zlehčuje tím,že Sabina je daleko v Římě. Ve skutečnosti však Sabina právě přichází, neboť novina o prohlášení Hadriána císařem ji přiměla k cestě do Sýrie. Setkání uvede císaře do rozpaků a Aquilius má příležitost prokázat Sabině Hadriánovu nevěru.

Osroés se mezitím pokouší podpálit císařský palác (bez ohledu na to, že se v něm nachází jeho dcera) a prchá. Farnaspés se vrhá do plamenů, aby Emirenu zachránil. To se mu podaří, navíc si s Emirenou vysvětlí předchozí nedorozumění, ale vzápětí je zadržen jako domnělý žhář a uvězněn.

Aquilius radí Emireně, aby byla na k císaři milá a přístupná, chce-li dosáhnout Farnaspova omilostnění. Poté se Emirena setkává se Sabinou; ta jí slíbí, že osvobodí a přivede Farnaspa a pomůže oběma utéci (čímž se zároveň zbaví sokyně v lásce). Sabina vynaloží veškerý svůj um a argumenty na Hadriána a ten jí znovu přislíbí věrnost. Aquilius zasáhne, aby vymohl audienci pro Emirenu žádající o milost Farnaspa; doufá totiž, že v císaři oživí lásku k Emireně. Sabina si je nebezpečí vědoma a zuří.

Sabina podle slibu přivedla Emireně Farnaspa a oba se chystají k útěku. Náhle se však objeví Osroés domnívající se, že se mu ve tmě podařilo zabít Hadriána. To vyvrátí ihned sám Hadrián, který považuje za neznámého útočníka Farnaspa. Emirena však ukáže pravého viníka dříve, než ji stačí Farnaspés varovat, že se jedná o jejího otce. Rozzuřený Hadrián dá všechny tři odvést do vězení. Plačící Emirena žádá otce o prominutí, které jí otec bez okolků uděluje.

Aquilius dále intrikuje: Sabinu přesvědčí, že si císař přeje, aby ihned odplula zpět do Říma, a Hadriána zase o tom, že se Sabina rozhodla bez rozloučení odjet. Hadrián je překvapen, nicméně hodlá situace využít k uspokojení svých milostných i politických zájmů. Nabízí Osroovi mír a zpět jeho trůn za ruku jeho dcery. Osroés nabídku přijímá a Emireně veřejně radí, aby udělala císaři, který s o ní uchází bez ohledu na její city, z manželského života peklo. Proti tomu Emirena neprotestuje; tajněji udělený příkaz, aby Hadriána zabila, však odmítá. K sňatku s Hadriánem (arci bez podobně extrémních úkolů) přemlouvá Emirenu s těžkým srdcem i Farnaspés, neboť jinak to bude stát jejího otce život. Emirena v slzách svoluje.

Sabina a Hadrián se náhodně setkávají, vysvětlí si situaci a Aquilius je nucen prozradit důvod svých intrik. Přicházejí Emirena a Farnaspés žádat o život Osroa za cenu Emireniny ruky. Hadrián je zmaten a rozerván mezi láskou k Emireně a povinnostmi k Sabině. Sabina je dojata a chce své rivalce ustoupit. Ještě více je však takovou přemírou ctnosti všech zúčastněných pohnut Hadrián. Osvobozuje Osroa a vrací mu jeho trůn, Emirenu odevzdaně přenechává Farnaspovi, sám hodlá dostát svým závazkům a vzít si Sabinu a v návalu velkomyslnosti odpouští i Aquiliovi. Krátký sbor oslavuje císaře Hadriána.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adriano in Siria na anglické Wikipedii.

• PEČMAN, Rudolf. Josef Mysliveček. Praha: Editio Supraphon, 1981. S. 204–205, 252.
• Daniel E. Freeman, Josef Mysliveček, "Il Boemo" (Sterling Heights, Mich.: Harmonie Park Press, 2009) ISBN 0-89990-148-4.

Původní libreto Metastasiova Adriano in Siria v italštině.