Hôtel d'Angoulême Lamoignon

Výstavba paláce začala v roce 1584 pro Dianu Francouzskou, vévodkyni Angoulême a dceru krále Jindřicha II., která zde bydlela až do své smrti v roce 1619. Palác odkázala svému synovci Karlovi d'Angoulême (1573–1650), nemanželskému synovi krále Karla IX. a Marie Touchetové. Ten palác obýval do své smrti roku 1650.

Jeho další majitel Guillaume de Lamoignon, prezident Pařížského parlamentu jej zčásti pronajímal a setkávali se zde významné osobnosti 17. století jako Marie de Sévigné, Nicolas Boileau, Jean Racine, Jean-François Regnard, Guy Patin aj. Rodina Lamoignon bydlela v paláci až do roku 1750, kdy jej Guillaume de Lamoignon de Blancmesnil prodal francouzskému kacléři. V roce 1774 palác koupil a usídlil se v něm architekt Jean-Baptiste Louis Élisabeth Le Boursier. V roce 1867 se sem nastěhoval spisovatel Alphonse Daudet, kterého pravidelně navštěvovaly osobnosti literárního života jako Ivan Sergejevič Turgeněv, Gustave Flaubert nebo Edmond de Goncourt.

V 19. století v paláci sídlil výrobce destilačních přístrojů.

V roce 1928 palác koupilo město Paříž a v letech 1940–1968 byl restaurován. Od roku 1969 zde sídlí Historická knihovna města Paříže.

Tympanon portálu

Autorem stavby je buď architekt Baptiste Androuet du Cerceau nebo Thomas Méthezeau. Diana Francouzská, jejíž jméno odkazuje na antickou bohyni lovu, inspirovala výzdobu frontonu a malovaných stropů, kde se nacházejí srpky Měsíce, hlavy psů a jelenů a zbraně. Karel d'Angoulême nechal postavit podél ulice Rue des Francs-Bourgeois severní křídlo doplněné nárožní věží. Západní široký portál nechal postavit Lamoignon. V tympanonu jsou dvě nahé děti, jedno drží zrcadlo a druhé hada symbolizující Pravdu a Moudrost, což odkazuje na rodinu vysokých úředníků 17. a 18. století. Na druhé straně tympanonu je vytesáno písmeno L.

Fasáda vedoucí na dvůr, střechy hlavní budovy, schodiště po pravé a levé straně hlavní budovy, budova přiléhající ke dvoru od ulice Rue des Franc-Bourgeois, portál vedoucí na ulici Rue Pavée a salón ve druhém patře vyzdobený dřevěným obložením a pilastry v korinstkém stylu byly 18. února 1937 zapsány na seznam historických památek. Nicméně 28. dubna téhož roku se ochrana rozšířila na zbytek stavby.