Gymnema

Gymnema[1] (Gymnema) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to liány s jednoduchými vstřícnými listy a drobnými květy ve vrcholičnatých květenstvích. Rod zahrnuje asi 25 druhů a je rozšířen v tropické a subtropické Asii, Oceánii a jižní Africe. Gymnema lesní je lékařsky významná rostlina, používaná v tradiční indické medicíně již po tisíce let mj. při léčbě cukrovky. Lékařské využití mají i některé jiné asijské druhy. Při žvýkání listů gymnemy se objevuje dočasná necitlivost vůči sladké chuti.

Kresba Gymnema inodorum z 80. let 19. století
Gymnema
Gymnema lesní (Gymnema sylvestre)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďtoješťovité (Apocynaceae)
Rodgymnema (Gymnema)
R.Br., 1810
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Zástupci rodu gymnema jsou liány se vstřícnými jednoduchými listy. Květy jsou drobné, pravidelné, uspořádané ve vrcholících někdy připomínajících hrozny. Kalich je pětičetný, s bazálními žlázkami. Koruna je zvonkovitá. Korunní laloky jsou asi stejně dlouhé jako korunní trubka, prohnuté doprava až pravidelné. Laloky pakorunky chybějí, korunní lístky vybíhají v ústí v 5 podlouhlých hřebenů. Nitky tyčinek jsou srostlé do trubičky, prašníky jsou přímé, s blanitými přívěsky na vrcholu. Bliznová hlava je polokulovitá, tupě kuželovitá nebo palicovitá a zobanitá, delší než prašníky. Plodem je měchýřek nebo souplodí 2 měchýřků. Měchýřky jsou vejcovité až dlouze zobanité, na bázi často rozšířené.[2]

Rozšíření

Rod gymnema zahrnuje asi 25 druhů. Je rozšířen v tropické a subtropické Asii, Oceánii a v Africe. Gymnema lesní (Gymnema sylvestre) má velký areál rozšíření, zahrnující tropickou a jižní Afriku, Madagaskar a Asii na východ až po Japonsko a Indonésii.[2]

Taxonomie

Rod Gymnema je v rámci čeledi Apocynaceae řazen do podčeledi Asclepiadoideae a tribu Marsdenieae. Mezi blízce příbuzné rody náleží např. dregea (Dregea) a marsdenie (Marsdenia).[3]

Zajímavosti

Listy gymnemy (G. sylvestre, G. hirsutum) při žvýkání dočasně paralyzují vnímání sladké chuti. Změna chuti se týká cukrů i náhradních sladidel.[4][5] Účinek je způsoben obsaženou kyselinou gymnemovou.[6]

Obsahové látky a jedovatost

Hlavními obsahovými látkami gymnemy lesní jsou glykosidy, zejména kyselina gymnemová, gymnestrogenin, gymnemagenin a jeho O-iso-propyliden. Kyselina gymnemová je směsí asi 9 blízce příbuzných kyselých glykosidů. Z dalších látek je v listech obsažen např. peptid gurmarin, saponiny aj.[6][7][8]

Léčivá rostlina gymnema lesní je shledávána nejedovatou. Při běžném dávkování (400 mg extraktu denně) nebyly zjištěny vedlejší účinky ani nežádoucí interakce s jinými léčivy.[8][9] Účinek snížení hladiny krevního cukru způsobuje zejména konduritol A, derivát cyklohexenu izolovaný z listů gymnemy lesní v roce 1992.[7][10]

Zástupci

  • gymnema lesní (Gymnema sylvestre)

Význam

Gymnema lesní (Gymnema sylvestre) má dlouhou historii využití v tradiční indické medicíně a k léčení diabetes se zde používá více než 2000 let.[5] V tradičních ájurvédských textech jsou indikace různé, např. při migréně, kožních chorobách, zvětšených mízních uzlinách aj.[7] V současné indické medicíně se listy užívají jako antidiabetikum, kořeny jako emetikum, expektorans aj.[4]

Klinické studie prokázaly efekt snížení hladiny krevního cukru a rovněž zvýšení počtu beta buněk a Langerhansových ostrůvků ve slinivce.[11]. U pacientů s diabetes 1. typu se účinek projevuje snížením potřeby inzulínu, u diabetes 2. typu umožňuje snížení medikace. Při užívání přípravků z této rostliny se doporučuje konzultace s kvalifikovaným lékařem a pečlivá kontrola hladiny cukru v krvi. Nelze jej používat jako náhradu inzulínu.[8][9][12]

V indické medicíně jsou využívány i jiné druhy rodu gymnema, zejména G. montanum a G. hirsutum. Využití je podobné jako u gymnemy lesní.[4] V čínské medicíně se používá i druh G. inodorum, který slouží zejména při léčbě tuberkulózy a dětské obrny.[2]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
  2. LI, Bingtao; GILBERT, Michael G.; STEVENS, W. Douglas. Flora of China: Gymnema [online]. Dostupné online. (anglicky)
  3. RAPINI, Alessandro et al. Diversification od Asclepidoideae (Apocynaceae) in the New World. Annals of the Missouri Botanical Garden. 2007, čís. 94(2).
  4. KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky)
  5. YARNELL, Eric; ABASCAL, Kathy; ROUNTREE, Robert. Clinical botanical medicine. Second edition. [s.l.]: Mary Ann Liebert, 2009. ISBN 0-913113-46-8. (anglicky)
  6. SAROYA, Amritpal Singh. Herbalism, Phytochemistry and Ethnopharmacology. Enfield: Science Publishers, 2011. ISBN 978-1-57808-697-9. (anglicky)
  7. KHARE, C.P. (ed.). Indian herbal remedies. Berlin: Springer-Verlag, 2004. Dostupné online. ISBN 978-3-642-62229-8. (anglicky)
  8. COOPER, Raymond; KRONENBERG, Fredi (eds.). Botanical medicine: From Bench to Bedside. [s.l.]: Mary Ann Liebert, Inc. Publishers, 2009. ISBN 978-1-934854-05-1. (anglicky)
  9. GARDNER, Zoë; MCGUFFIN, Michael. Botanical Safety Handbook. [s.l.]: AHPA, 2013. (anglicky)
  10. MIYATAKE, Kazutaka et al. Isolation of conduritol A from Gymnema sylvestre and its effects against intestinal glucose absorption in rats. Bioscience, Biotechnology, and Biochemistry. 1993, čís. 57(12). Dostupné online.
  11. GOLDSTEIN, Robert (ed.). Integrating comlementary medicine into veterinary practise. [s.l.]: Blackwell Publishing, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-813-82020-0. (anglicky)
  12. DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London: CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.