Gymnema
Gymnema[1] (Gymnema) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to liány s jednoduchými vstřícnými listy a drobnými květy ve vrcholičnatých květenstvích. Rod zahrnuje asi 25 druhů a je rozšířen v tropické a subtropické Asii, Oceánii a jižní Africe. Gymnema lesní je lékařsky významná rostlina, používaná v tradiční indické medicíně již po tisíce let mj. při léčbě cukrovky. Lékařské využití mají i některé jiné asijské druhy. Při žvýkání listů gymnemy se objevuje dočasná necitlivost vůči sladké chuti.
Gymnema | |
---|---|
Gymnema lesní (Gymnema sylvestre) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
Čeleď | toješťovité (Apocynaceae) |
Rod | gymnema (Gymnema) R.Br., 1810 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Zástupci rodu gymnema jsou liány se vstřícnými jednoduchými listy. Květy jsou drobné, pravidelné, uspořádané ve vrcholících někdy připomínajících hrozny. Kalich je pětičetný, s bazálními žlázkami. Koruna je zvonkovitá. Korunní laloky jsou asi stejně dlouhé jako korunní trubka, prohnuté doprava až pravidelné. Laloky pakorunky chybějí, korunní lístky vybíhají v ústí v 5 podlouhlých hřebenů. Nitky tyčinek jsou srostlé do trubičky, prašníky jsou přímé, s blanitými přívěsky na vrcholu. Bliznová hlava je polokulovitá, tupě kuželovitá nebo palicovitá a zobanitá, delší než prašníky. Plodem je měchýřek nebo souplodí 2 měchýřků. Měchýřky jsou vejcovité až dlouze zobanité, na bázi často rozšířené.[2]
- Nakvétající gymnema lesní
- Kvetoucí gymnema lesní
- Plody gymnemy lesní
Rozšíření
Rod gymnema zahrnuje asi 25 druhů. Je rozšířen v tropické a subtropické Asii, Oceánii a v Africe. Gymnema lesní (Gymnema sylvestre) má velký areál rozšíření, zahrnující tropickou a jižní Afriku, Madagaskar a Asii na východ až po Japonsko a Indonésii.[2]
Taxonomie
Rod Gymnema je v rámci čeledi Apocynaceae řazen do podčeledi Asclepiadoideae a tribu Marsdenieae. Mezi blízce příbuzné rody náleží např. dregea (Dregea) a marsdenie (Marsdenia).[3]
Zajímavosti
Listy gymnemy (G. sylvestre, G. hirsutum) při žvýkání dočasně paralyzují vnímání sladké chuti. Změna chuti se týká cukrů i náhradních sladidel.[4][5] Účinek je způsoben obsaženou kyselinou gymnemovou.[6]
Obsahové látky a jedovatost
Hlavními obsahovými látkami gymnemy lesní jsou glykosidy, zejména kyselina gymnemová, gymnestrogenin, gymnemagenin a jeho O-iso-propyliden. Kyselina gymnemová je směsí asi 9 blízce příbuzných kyselých glykosidů. Z dalších látek je v listech obsažen např. peptid gurmarin, saponiny aj.[6][7][8]
Léčivá rostlina gymnema lesní je shledávána nejedovatou. Při běžném dávkování (400 mg extraktu denně) nebyly zjištěny vedlejší účinky ani nežádoucí interakce s jinými léčivy.[8][9] Účinek snížení hladiny krevního cukru způsobuje zejména konduritol A, derivát cyklohexenu izolovaný z listů gymnemy lesní v roce 1992.[7][10]
Zástupci
- gymnema lesní (Gymnema sylvestre)
Význam
Gymnema lesní (Gymnema sylvestre) má dlouhou historii využití v tradiční indické medicíně a k léčení diabetes se zde používá více než 2000 let.[5] V tradičních ájurvédských textech jsou indikace různé, např. při migréně, kožních chorobách, zvětšených mízních uzlinách aj.[7] V současné indické medicíně se listy užívají jako antidiabetikum, kořeny jako emetikum, expektorans aj.[4]
Klinické studie prokázaly efekt snížení hladiny krevního cukru a rovněž zvýšení počtu beta buněk a Langerhansových ostrůvků ve slinivce.[11]. U pacientů s diabetes 1. typu se účinek projevuje snížením potřeby inzulínu, u diabetes 2. typu umožňuje snížení medikace. Při užívání přípravků z této rostliny se doporučuje konzultace s kvalifikovaným lékařem a pečlivá kontrola hladiny cukru v krvi. Nelze jej používat jako náhradu inzulínu.[8][9][12]
V indické medicíně jsou využívány i jiné druhy rodu gymnema, zejména G. montanum a G. hirsutum. Využití je podobné jako u gymnemy lesní.[4] V čínské medicíně se používá i druh G. inodorum, který slouží zejména při léčbě tuberkulózy a dětské obrny.[2]
- Thajské curry s listy Gymnema inodorum
Odkazy
Reference
- SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
- LI, Bingtao; GILBERT, Michael G.; STEVENS, W. Douglas. Flora of China: Gymnema [online]. Dostupné online. (anglicky)
- RAPINI, Alessandro et al. Diversification od Asclepidoideae (Apocynaceae) in the New World. Annals of the Missouri Botanical Garden. 2007, čís. 94(2).
- KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky)
- YARNELL, Eric; ABASCAL, Kathy; ROUNTREE, Robert. Clinical botanical medicine. Second edition. [s.l.]: Mary Ann Liebert, 2009. ISBN 0-913113-46-8. (anglicky)
- SAROYA, Amritpal Singh. Herbalism, Phytochemistry and Ethnopharmacology. Enfield: Science Publishers, 2011. ISBN 978-1-57808-697-9. (anglicky)
- KHARE, C.P. (ed.). Indian herbal remedies. Berlin: Springer-Verlag, 2004. Dostupné online. ISBN 978-3-642-62229-8. (anglicky)
- COOPER, Raymond; KRONENBERG, Fredi (eds.). Botanical medicine: From Bench to Bedside. [s.l.]: Mary Ann Liebert, Inc. Publishers, 2009. ISBN 978-1-934854-05-1. (anglicky)
- GARDNER, Zoë; MCGUFFIN, Michael. Botanical Safety Handbook. [s.l.]: AHPA, 2013. (anglicky)
- MIYATAKE, Kazutaka et al. Isolation of conduritol A from Gymnema sylvestre and its effects against intestinal glucose absorption in rats. Bioscience, Biotechnology, and Biochemistry. 1993, čís. 57(12). Dostupné online.
- GOLDSTEIN, Robert (ed.). Integrating comlementary medicine into veterinary practise. [s.l.]: Blackwell Publishing, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-813-82020-0. (anglicky)
- DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London: CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gymnema na Wikimedia Commons
- Taxon Gymnema ve Wikidruzích