Gymnázium Petra Bezruče
Gymnázium Petra Bezruče je střední škola ve Frýdku-Místku. Škola byla založena Maticí místeckou v roce 1895. V současnosti je státní příspěvkovou organizací, kterou zřizuje Moravskoslezský kraj. Všeobecné gymnázium nabízí šestiletý studijní program zaměřený především na přípravu ke studiu na vysokých školách.
Gymnázium Petra Bezruče | |
---|---|
Zkratka | GPB |
Právní forma | příspěvková organizace |
Zřizovatel | Moravskoslezský kraj |
Datum založení | 1895 |
IČO | 00601411 |
REDIZO | 600016315 |
Ředitel | RNDr. Olga Onderková |
Zástupce | Mgr. Radovan Gaura, Mgr. Michal Saforek |
Adresa | Československé armády 517 738 01 Frýdek-Místek |
Zeměpisné souřadnice | 49°40′26″ s. š., 18°20′18″ v. d. |
Počet žáků | 463 |
Oficiální web | http://www.gpbfm.cz |
Obory vzdělávání | |
79-41K/61 Gymnázium | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Založení gymnázia v Místku v roce 1895 bylo významným krokem ve snaze místních vlastenců o posílení českého národního života ve městě. Město mělo v té době asi 4 330 obyvatel, z nichž většina byla české národnosti, avšak v obecním zastupitelstvu Češi až do roku 1894 nebyli zastoupeni vůbec, české školy zde chyběly. Podobná situace pak byla i v okolních okresech – na území okresů místeckého, frýdeckého, frenštátského, novojičínského a ostravského tak neexistovala ani jedna česká střední škola. Hlavním iniciátorem zřízení gymnázia se stal Vincenc Procházka. Stál u zrodu vlasteneckého spolku Matice místecká, který pro vznik školy získal finance a povolení c. a k. ministerstva kultu a vyučování.
Škola byla založena jako soukromé nižší gymnázium s vyučovací řečí českou. Vyučování začalo v září 1895 ve dvou třídách. V dalších letech bylo gymnázium postupně rozšířeno na úplné vyšší gymnázium a roku 1903 proběhly první maturitní zkoušky. Od roku 1905 se gymnázium stalo školou státní. Od roku 1909 pak pokračovalo jako osmileté reálné gymnázium. Ve školním roce 1908/09 nastoupila ke studiu první dívka. Nejprve mohly dívky studovat jen jako soukromé studentky se zvláštními podmínkami studia. Veřejnému studiu dívek se gymnázium otevřelo ve školním roce 1918/19.
Během své existence se škola několikrát stěhovala. Po počátečním období, kdy využívala náhradní prostory, získala vlastní novou budovu v roce 1899 na Palackého ulici. Během první světové války však museli studenti a vyučující budovu dočasně opustit, protože ta byla přeměněna na vojenskou nemocnici, a výuka probíhala v provizorních místnostech.
Období první republiky přineslo škole nový rozmach: rostl počet žáků, v demokratických poměrech nového státu se měnily osnovy výuky, zvýšila se aktivita studentů i profesorů v životě města (studentská divadelní představení, konání majálesu apod.)
Velmi silně do chodu školy zasáhly události let 1938–1945. Po záboru Těšínska Polskem a Příborska a Opavska Německem přišlo na místecké gymnázium 240 žáků z těchto oblastí. Tato skutečnost znamenala, že část tříd se musela vyučovat v různých prostorách rozptýlených po celém městě. V roce 1939 došlo ke spojení frýdeckého a místeckého gymnázia, čímž vznikl rozsáhlý ústav o 27 třídách. V dalších letech však vývoj vedl k úplnému uzavření školy. Po opakovaných nálezech podvržených protiněmeckých letáků došlo v říjnu 1941 k přepadení školy příslušníky ostravského gestapa a místních oddílů SS a SA a zatčení všech vyučujících a oktavánů. I když se ukázalo, že obvinění byla nepravdivá, a zatčení byli koncem listopadu propuštěni, vyučování nebylo obnoveno a v březnu 1942 úřady školu uzavřely. Profesoři byli přeloženi na jiné střední školy na Moravě, mladší žáci mohli přestoupit na měšťanskou školu, starší byli vyloučeni ze studia na všech vyšších školách a dáni k dispozici pracovnímu úřadu.
Po osvobození města bylo gymnázium 21. 5. 1945 znovu slavnostně otevřeno. Na základě výnosu Ministerstva školství a osvěty o odčinění křivd způsobených žactvu středních škol v době německé okupace z 25. 5. 1945 byli někdejší studenti oktávy, ale i septimy, sexty a kvinty zařazeni hned do nejvyššího ročníku a po tříměsíčním vyučování obdrželi maturitní vysvědčení bez maturitní zkoušky. Maturitní ročník tak měl 9 tříd a téměř 300 studentů.
Od počátku školního roku 1949/50 bylo osmileté reálné gymnázium změněno ve čtyřleté. V roce 1952 získala škola název Gymnasium Petra Bezruče, čemuž předcházela písemná jednání s básníkem. V roce 1953 se gymnázium podle zákona o školské soustavě sloučilo s národní a střední školou na Piskořově ulici (dnes ulice Čs. armády) v jedenáctiletou školu a od roku 1954 sídlí v její budově. Při nově vzniklé jedenáctiletce byla zřízena i večerní škola pro pracující. Školská reforma z roku 1960 zrušila jedenáctileté školy a z jejich třetího stupně vytvořila tříleté všeobecně vzdělávací školy. V roce 1968 došlo k obnovení čtyřletého gymnázia a škola od té doby opět nese název Gymnázium Petra Bezruče. V roce 1978 byla do provozu uvedena přístavba vybudovaná v tzv. akci Z, a škola tak získala nové učebny a šatny pro studenty, moderní tělocvičnu a hřiště. V 80. letech nová koncepce výuky zaváděla do vyučování na gymnáziu technické předměty, proto škola převzala budovu dětského domova a vybudovala zde odborné učebny.
Celospolečenské změny, které začaly v roce 1989, přinesly novou éru také pro gymnázium. Život školy se odpolitizoval, došlo k řadě změn ve struktuře vyučovaných předmětů i v podobě maturity, otevřely se nové možnosti ve výuce jazyků. V roce 1993 byla založena Nadace při Gymnáziu Petra Bezruče, která finančně podporuje např. modernizaci výchovně vzdělávacího procesu či rozvoj zájmových činností žáků. V letech 1992–1998 probíhala postupná přeměna čtyřletého gymnázia v gymnázium šestileté. Další velkou proměnu ve fungování školy přinesla nadstavba vstupního bloku ve školním roce 2001/02. Škola tím získala zejména nové učebny a laboratoř fyziky, aulu, výtvarný ateliér a učebnu hudební výchovy, a mohla tak opustit doposud užívané prostory v budově ČSA 481, která byla v rámci restituce navrácena původnímu majiteli. Zásadní událostí pro školu bylo převzetí budovy školy, školní výdejny obědů a přilehlých pozemků z rukou města Frýdku-Místku do vlastnictví Moravskoslezského kraje s platností od 27. 5. 2014.
Ředitelé školy
- Karel Nebuška (1895–1913)
- Josef Mach (1914–1918)
- Josef Valenta (1918–1934)
- Antonín Graupner (1934–1939)
- Jan Plocek (1939–1950)
- František Jančík (1950–1953)
- Alfons Matěj (1953–1975)
- Miroslav Vojáček (1975–1986)
- Vladimír Hrnčíř (1986–1990)
- Bohumír Kocich (1990–2010)
- RNDr. Olga Onderková (2010–dosud)
Významní studenti
- Čestmír Šlapeta – architekt
- Lubomír Šlapeta – architekt
- Zdeněk Pešat – literární vědec, historik
- Miloš Macourek – spisovatel, scenárista
- Bohumil Pavlok – spisovatel, překladatel, pedagog
- Evžen Zámečník – hudební skladatel, dirigent, hudební pedagog
- Rudolf Pečman – hudební vědec, pedagog
- Jan Žaloudík – lékař, politik
- Libor Míček – psycholog, pedagog
- Jiří Urbanec – literární historik
- Dušan Šlosar – jazykovědec, pedagog
- Vilém Kocych – sochař, malíř
- Helena Pešatová – politička
- Zdeněk Kaloč – režisér, dramatik
- Mečislav Borák – historik
- Mirai Navrátil – zpěvák
Odkazy
- 100 let gymnázia v Místku. Almanach ke stému výročí založení školy. Frýdek-Místek 1995
- Adamec, Tomáš - Lepíková, Kateřina: Místek v době Vincence a Karla Procházkových [online]. www.archives.cz. Dostupné online. (česky)
- Odčinění křivd způsobených žactvu středních škol v době německé okupace. Výnos MŠO z 25. 5. 1945 č. 26 522-III. Věstník 1, s. 10-11.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gymnázium Petra Bezruče na Wikimedia Commons