Gýgés

Jak se Gýgés dostal k moci, není přesně známo. Jeho příběh tradují antičtí spisovatelé ve třech odlišných verzích, z nichž dvě spadají do kategorie mýtů. Podle Filostrata měl Gýgés zázračný prsten, s jehož pomocí svedl královu manželku, zbavil se krále a zmocnil se trůnu. Nejrozšířenější verze Gýgova příběhu se zakládá na několika Platónových zmínkách a potom také na údajích u Lúkiana a Cicerona. V tomto podání je Gýgés pastýřem ve službách lýdského krále Kandaula. V jeskyni najde prsten, nasadí si ho, a když s ním později náhodně otočí, ke svému velkému překvapení se stane neviditelným. Je mu jasné, že toho může využít, a také to udělá. Potírá nepravosti, usvědčuje lháře a podvodníky a předchází zlu. Za tyto skutky jej král Kandaulés jmenuje svým prvním služebníkem. Po Kandaulově násilném odstranění velitelem osobní stráže se Gýgés stane královniným spoluvládcem a později se s ní i ožení.

Nejracionálnější verzi Gýgova nástupu na trůn podává otec dějepisu Hérodotos. Podle něj byl Gýgés, syn Daskylův, vojákem osobní stráže krále Kandaula a nebyl nikterak nevýznamným. Králův vztah k němu byl důvěrný, svěřoval se mu s nejdůležitějšími záležitostmi a často s ním rozmlouval, mimo jiné i o ženách, dokonce i o své manželce. Král tvrdil, že jeho žena je nejkrásnější ze všech a Gýgés s tím souhlasil. Kandaulés namítal, že jen opakuje jeho slova a že by bylo dobré, aby se o tom osobně přesvědčil. Proto zinscenoval Gýgovi možnost ji večer v ložnici spatřit nahou. Královna na to přišla a považovala to za zneuctění. Gýgés si měl vybrat: buď zaplatí za skutek životem on sám, nebo zemře král. Vybral si druhou možnost. Zavraždil Kandaula a stal se lýdským králem.