Gydský poloostrov

Poloostrov o rozloze přibližně 160 000 čtverečních kilometrů leží v severní části Západosibiřské roviny na pobřeží Karského moře, okrajového moře Severního ledového oceánu. Na západě jej ohraničuje Obský záliv a Tazovský záliv, na východě Jenisejský záliv.[1] V severní části je Gydský poloostrov rozdělen na dvě části Gydským zálivem. V severojižním i v západovýchodním směru má poloostrov délku přibližně 400 kilometrů.[1] Povrch je kopcovitý.

Nejvýznamnějšími řekami jsou 479 kilometrů dlouhý Juribej ústící do Gydského zálivu a 521 kilometrů dlouhá Tanama ústící do Jeniseje.[1]

Podnebí je pro lidi nepříznivé: průměrná lednová teplota je −26 °C až −30 °C, červencová +4 °C až +11,5 °C. Převažuje tundra, pouze v jižní části je řídká lesotundra.

Ze správního hlediska je poloostrov částečně v Jamalo-něneckém autonomním okruhu (západní a severní část) a částečně Krasnojarském kraji (jihovýchodní část). Je jen velmi řídce osídlen – na celém poloostrově žije jen přibližně 7 000 lidí. Jediné dvě trvale obydlené vesnice jsou Antipajuta u Tazovského zálivu a Gyda u Gydského zálivu. Většinu obyvatelstva tvoří (polo)kočovní Něnci živící se lovem soba polárního. Zejména v západní části poloostrova bylo nalezeno několik ložisek zemního plynu, která ovšem zatím nejsou těžena.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gydan-Halbinsel na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gydský poloostrov na Wikimedia Commons