Gustav I. Vasa

Gustav I. (12. května 1496 Rydboholm29. září 1560 Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako Gustav Vasa, byl švédský král od roku 1523 až do své smrti. Byl prvním panovníkem z dynastie Vasa, vlivného šlechtického rodu, který vládl ve Švédsku po většinu 16. a 17. století.

Gustav I.
král švédský
Král Gustav I. Vasa, portrét z roku 1542 od Jakoba Binckse.
Doba vlády 6. června 152325. září 1560
Narození 12. května 1496 (pravděpodobně)
Hrad Rydboholm, Uppland nebo
Lindholmen, Uppland
Úmrtí 29. září 1560 (64 let)
Stockholmský palác, Švédsko
Pohřben Katedrála v Uppsale, 21. prosince 1560
Předchůdce Kristián II. Dánský
Nástupce Erik XIV. Švédský
Královna Kateřina Sasko-Lauenburská
Margaret Leijonhufvud
Kateřina Stenbock
Potomci Erik XIV. Švédský
Jan III. Švédský
Kateřina Vasa
Cecílie, markraběnka Badensko-Rodemachernská
Magnus, vévoda z Östergötlandu
Anna Marie, falckraběnka z Veldenz
Žofie, vévodkyně Sasko-Lauenburská
Alžběta, vévodkyně Meklenbursko-Gadebušská
Karel IX. Švédský
Dynastie Vasa
Otec Erik Johansson Vasa
Matka Cecilia Månsdotter Eka
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav I. byl zvolen regentem roku 1521 poté, co vedl povstání proti dánskému králi Kristiánu II., který stál v čele Kalmarské unie a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.

Gustav měl nevyzpytatelnou povahu. Hovoří se o něm jako o osvoboditeli země, ale také jako o tyranizujícím vládci. Proto je častou postavou vystupující v mnoha knihách. V roce 1523, kdy získal moc, byl téměř neznámou osobností. Stal se vládcem rozdělené země bez ústřední vlády. Ačkoliv nebyl tak známý jako jeho současníci z kontinentální Evropy, stal se prvním rodilým suverénním švédským panovníkem, byl zdatným propagandistou a byrokratem, který zřídil silnou ústřední vládu. Během jeho vlády bylo ve Švédsku zavedeno protestantské vyznání.

V tradiční švédské historiografii je označován za zakladatele moderního švédského státu a za „otce vlasti“ (pater patriae). Gustav se rád srovnával s Mojžíšem, který osvobodil svůj lid a založil stát. Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však miloval hudbu a vyznačoval se bystrým úsudkem.

Manželství a potomci

Gustav I. Vasa byl třikrát ženatý.

24. září roku 1531 se oženil s princeznou Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg (15131535). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po potratu druhého dítěte Kateřina 23. září roku 1535 zemřela.

1. října roku 1536 se oženil s Markétou Leijonhufvud (15141551). Z manželství vzešlo deset potomků – pět dcer a pět synů, nichž dva zemřeli jako nemluvňata:

Dne 22. srpna 1552 se oženil s Kateřinou Stenbock (15351621). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav I of Sweden na anglické Wikipedii.

Literatura

  • LARSSON, Lars Olof. Gustaw Waza : ojciec państwa szwedzkiego czy tyran. Warszawa: Państwowy Instytut Wydawniczy, 2009. 471 s. ISBN 978-83-06-03167-6. (polsky)

Související články

Externí odkazy

Předchůdce:
Kristián II.
Švédský král
Gustav I.
15231560
Nástupce:
Erik XIV.
Předchůdce:
Kristián II. Dánský
Finský vévoda
Kustaa I. Vaasa
15231560
Nástupce:
Erik XIV. Švédský
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.