Gumový projektil

Gumové kulky jsou gumové nebo gumou potažené střely, které mohou být vystřeleny ze standardních střelných zbraní nebo ze zbraní určených proti demonstracím. Mají být méně smrtící alternativou ke kovovým projektilům. Stejně jako jiné podobné projektily vyrobené z plastu, vosku a dřeva mohou být gumové kulky použity pro praxi krátkého doletu a pro kontrolu zvířat, ale nejčastěji jsou spojeny s použitím při potlačování nepokojů a k rozptýlení protestů. [1] [2] Tyto typy projektilů se někdy nazývají obuškové střely. [3] Gumové projektily byly z velké části nahrazeny jinými materiály, protože guma má sklon se nekontrolovatelně odrazit. [4]

37 mm gumový náboj Britské armády, používaná v Severním Irsku

Takové „munice s kinetickým nárazem“ mají způsobovat bolest, ale nikoli vážné zranění. Očekává se, že způsobí pohmožděniny, otěry a hematomy. Mohou však způsobit zlomeniny kostí, poškození vnitřních orgánů nebo smrt. Ve studii zranění u 90 pacientů zraněných gumovými střelami 2 zemřeli, 18 utrpělo trvalé postižení nebo deformace a 44 vyžadovalo nemocniční ošetření poté, co byly střeleni gumovými střelami.

Gumové kulky byly vynalezeny britským ministerstvem obrany pro použití proti lidem během konfliktu v Severním Irsku [5] kde byly poprvé použity v roce 1970. [6]

Použití při nepokojích
9 mm pa kazeta s gumovým nábojem
Gumové kuličky používané proti demonstrantům v Ni'lin, srpen 2013
Dvě gumové nábojnice ražby Fiocchi 12

Protidemonstrační gumové kulky jsou součástí dlouhé řady vývoje kulek, které nezpůsobují smrtelná zranění a které sahají až do použití krátkých úseků rukojeti košťat vypálených na demonstrantech v Singapuru v roce 1880. Hongkongská policie vyvinula dřevěné obuškové nábojnice, ale ty se mohly roztříštit a způsobit zranění.

Britové vyvinuli gumové kulky - „kulaté, protidemonstrační, 1,5palcové obušky“ - v roce 1970 pro použití proti lidem v Severním Irsku. [7] [8] Nízkoenergetický pohonný náboj jim dal úsťovou rychlost asi 60 metrů za sekundu (200 ft/s) a maximální rozsah asi 100 metrů (110 yardů). Zamýšlené použití je vystřelit na zem tak, že se náboj odrazí a zasáhne cíl na nohy a způsobí tím bolest, ale ne zranění. [9] Od roku 1970 do roku 1975 byla britskou armádou v Severním Irsku vypáleno přibližně 55 000 gumových nábojů. [6] Často byli vystřeleny přímo na lidi z blízkého dosahu, což mělo za následek zabití tří lidí a mnoho dalších bylo vážně zraněno. Mezi těmito zraněními byla pozoruhodnou obětí Emma Grovesová, která byla oslepena při jednom incidentu. V roce 1975 byly nahrazeny plastovými náboji. V Severním Irsku bylo během 35 let (1970–2005) vypáleno asi 125 000 gumových a plastových kulek - v průměru deset za den - což způsobilo 17 úmrtí. [2]

"Obušková kulka" byla k dispozici britským policejním silám mimo Severní Irsko od roku 2001. V roce 2013 však dokumenty ministerstva obrany odtajněné od roku 1977 odhalily, že bylo známo, že gumové náboje jsou nebezpečnější, než bylo zveřejněno. Dokumenty obsahovaly právní radu pro MO, aby usilovalo o urovnání sporu s dítětem, které bylo oslepeno v roce 1972, namísto toho, aby se obrátil na soud, který by odhalil problémy s náboji a ztěžoval by boj proti budoucím souvisejícím případům. Dokumenty uváděly, že další testy odhalí vážné problémy s náboji, včetně toho, že byly testovány „v kratší době, než bylo ideální“, že „mohly být smrtelné“ a že „mohly a způsobily vážná zranění“. [10]

Izraelské gumové náboje se vyrábějí ve dvou hlavních typech. Starší typ, standardní gumová střela, je ocelová koule potažená tenkou vrstvou gumy o hmotnosti 14 gramů, zatímco nově vylepšená gumová střela, představená v roce 1989, je kovový válec potažený gumou 1.7 cm v průměru, vážící 15,4 gramů. Tyto náboje mají úsťovou rychlost přes 100 metrů za sekundu (360 km/h) a vojáci je mají vystřelovat na vzdálenost nejméně 40 metrů při míření na dolní končetiny. Přitom ale tyto střely způsobují smrtelná zranění už na vzdálenost 50 metrů a největší procento smrtelných zranění bylo do hlavy.

Menší gumové náboje se používají v protidemonstračních brokovnicích a jsou dostupné v různých typech. Jedna společnost například vyrábí jak gumové kuličkové rány, obsahující 15 kuliček z gumy s průměrem 8,3 mm na kazetu, tak gumové obušky, které obsahují jediný projektil 4,75 gramu.

Využití v sebeobraně

V některých zemích mohou civilisté pro sebeobranu použít zbraně, které vystřelují gumové projektily a nemohou tak způsobit smrtelná zranění.

  • Kazachstán – běžní občané a pracovníci bezpečnostních agentur mohou používat plynové pistole nezpůsobující smrtelně nebezpečná zranění, která mohou střílet gumové projektily.
  • Rumunsko – střelné zbraně s gumovými projektily jsou jedny z mála zbraní, které si lze koupit.
  • Rusko – od roku 1999, civilní populace, soukromá ochranka a zákonné síly v Rusku mohou používat nesmrtící zbraně.[11] [12] Různé typy pistolí (OSA, "Makarych", HORHE, atd.) mají speciálně oslabenou konstrukci a hlaveň s výstupky, tím znemožňující střelbu reálných kulek.Gumový projektil se kolem výstupků totiž protáhne. Nejvíc rozšířené jsou kalibry 9 mm a 10 mm s úsťovou rychlostí té, podobné normální pistoli a náboji lehkými až 0.7 g.
  • Ukrajina – ochranka může používat plynové pistole, které mohou střílet gumové projektily.[13][14]

Rekreační využití

Gumové náboje poháněné pouze roznětkou se obvykle používají pro trénink na cíle v budově nebo pro výcvik, obvykle u pistolí. Jsou určeny pouze pro střelbu na cíl, na rozdíl od kuliček nebo airsoftových pelet, které jsou určeny pro použití na vhodně chráněných živých terčech. Gumové kulky, pokud jsou použity s vhodným uzávěrem, mohou být po střelbě nepoškozené a mohou být opakovaně použity. [1] [15]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rubber bullet na anglické Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-29.
  2. Dostupné online.
  3. Hogg (1985) p.67
  4. [s.l.]: [s.n.] ISBN 1-85076-043-8.
  5. New Scientist – 3 February 1983. p.292
  6. A Chronology of the Conflict - August 1970. Conflict Archive on the Internet (CAIN).
  7. The Technology of political control, Carol Ackroyd, p.210
  8. Hogg (1985) p87
  9. Hogg (1985) p67
  10. www.bbc.co.uk. Dostupné online.
  11. "Перечень видов вооружения охранников... Сертифицированное в установленном порядке в качестве гражданского оружия... огнестрельное бесствольное оружие отечественного производства" Постановление Правительства РФ № 179 от 4 апреля 2005
  12. "3.1.3. Огнестрельное бесствольное оружие отечественного производства с патронами травматического, газового и светозвукового действия, соответствующими нормам Министерства здравоохранения и социального развития Российской Федерации" Приказ Министерства внутренних дел РФ № 611 от 4 августа 2006 года "Об утверждении перечней специальных средств, видов, типов и моделей огнестрельного и газового оружия, патронов и боеприпасов к нему, норм обеспечения ими работников военизированных и сторожевых подразделений ФГУП "Охрана" МВД России"
  13. "Суб'єкт охоронної діяльності має право: для забезпечення охоронної діяльності придбавати, зберігати та використовувати в установленому законодавством порядку спеціальні засоби, перелік яких визначається Кабінетом Міністрів України" Закон України № 4616-VI від 22 березня 2012 р. "Про охоронну діяльність"
  14. Постанова Кабiнета Мiнiстрiв України № 97 від 11 лютого 2013 р. "Про затвердження переліку спеціальних засобів, придбання, зберігання та використання яких здійснюється суб’єктами охоронної діяльності"
  15. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-25.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.